Zemřela ikona světové vědy. Fyzik Stephen Hawking přispěl k lepšímu pochopení vesmíru
Na základní škole Hawkingovi přezdívali génius. Dva jeho spolužáci se údajně vsadili o pytlík bonbónů, že to nikdy nikam nedotáhne. Stephen Hawking se však zapsal do povědomí nejenom v oblasti vědeckého světa. Narodil se 8. ledna 1942 v Oxfordu, kam se rodiče přestěhovali těsně před jeho narozením kvůli bombardování Londýna během druhé světové války. Když Hawkingovi bylo jednadvacet let, objevili mu lékaři nevyléčitelnou a poměrně vzácnou nemoc – amyotrofickou laterální sklerózu. Jde o onemocnění mozku a míchy, způsobující ztrátu buněk, které ovládají svalové pohyby. Ani nevyléčitelná nemoc mu však ve výzkumu vesmíru nezabránila. Vědě se věnoval i při studiu Cambridgské univerzity a ze svého pomocného vozíčku, na který byl po zbytek života upoután, si vytvořil specifickou image.
Život by byl tragický, kdyby nebyl zábavný.
Neurodegenerativní porucha, kterou mu lékaři diagnostikovali, měla za následek postupné ochrnutí celého těla. K pohybu tedy potřeboval nejen speciální vozík, ale o něco později i obrazovku se zařízením, které mu umožňovalo mluvit. Svůj hlas totiž ztratil ve 43 letech, po zápalu plic. „Pro veřejnost jsem možná tím nejznámějším fyzikem na světě částečně díky tomu, že odpovídám populární představě mrzáka s geniálním mozkem,“ napsal ve své knize Stručná historie mého života. Uměl si ze sebe dělat legraci a i díky tomu dokázal oslovil miliony lidí po celém světě.
Odborníci se shodují, že jeho síla byla především v tom, že dokázal jakékoliv fyzikální teorie zprostředkovat i širší veřejnosti. A to velmi stručně a jednoduše. O tom svědčí i jeho dvě nejznámější knihy Stručná historie času a Vesmír v kostce, které neobsahují téměř žádné rovnice. „Otevřel dveře k vědě milionům lidí a to i mně osobně. Nepřispěl pouze k lepšímu pochopení vesmíru, ale i k tomu, že lidi baví věda. Díky němu přemýšlíme o světě, který je kolem nás,“ řekl o něm v pořadu Události, komentáře moderátor Daniel Stach.
Pokud se mi podařilo přispět k pochopení vesmíru, jsem št´astný.
Na vědce vzpomínají i další významné osobnosti, jako je například britská premiérka Theresa Mayová. „Odvaha, humor a odhodlání získat co nejvíce ze života byly inspirující. Jeho odkaz nebude zapomenutý,“ uvedla na svém twitterovém profilu. Naopak americký moderátor Larry King situaci odlehčil: „Kdysi jsem se v rozhovoru Hawkinga ptal, s čím si ve vesmíru nejvíce láme hlavu. Odpověděl, že se ženami,“ vzpomíná. Do své Last Week Tonight show si ho pozval i americký moderátor John Oliver. „Možná existuje takový vesmír, ve kterém byste byl vtipný,“ řekl mu Hawking.
Hawking se nebránil vystupování v zábavných pořadech či seriálech. Kromě seriálu Simpsonovi se objevil také ve Star Treku nebo Teorii velkého třesku. „Hawking se nebál bavit lidi. Líbilo se mi na něm, že vědu bral s humorem a objevoval se i v televizních sitcomech,“ podotýká student jaderného inženýrství Šimon Beránek (21), který oceňuje právě Hawkingovu schopnost popularizovat vědu. Vědcův život byl inspirací i pro filmaře. Podle knihy Jane Hawkingové, první exmanželky vědce, byl roku 2014 natočen snímek Teorie všeho, který pojednává hlavně o jeho životě. Herec Eddie Redmayne, který ztvárnil Stephena Hawkinga, za roli získal dokonce i Oscara.
Posmrtný život je pohádka pro ty, kteří se bojí tmy.
Jeden z nejvýraznějších teoretických fyziků o svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem. „Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat,“ řekl Hawking v době, kdy mu bylo 20 let. Jedním z jeho snů bylo podívat se do vesmíru, což se mu částečně splnilo. V roce 2007 si vyzkoušel v jednom speciálním letadle stav beztíže. Díky tomu mohl Hawking létat a připadat si jako ve vesmíru. V něm také viděl jedinou naději, jak lidé můžou přežít, až definitivně zničí planetu, na které žijí. Podle vědce je budoucnost života na Zemi ohrožena například jadernou válkou nebo geneticky vyrobeným virem.
Ve svých průlomových studiích, které pocházejí již ze šedesátých let, spolupracoval s kolegou a matematikem Rogerem Penrosem. Vycházeli z Einsteinovy obecné teorie relativity a snažili se vysvětlit původ prostoru a času, ale i jejich konec. Hawkingovy teorie se však nedají nijak prokázat, což je také důvodem, proč nezískal Nobelovu cenu. Stephen Hawking zemřel v symbolický den 14. března 2018, přesně 300 let po smrti astronoma Galilea Galileiho a zároveň v ten samý den, jako se narodil fyzik Albert Einstein. S ním ho spojuje i věk, kterého se oba dožili – 76 let.
