Hudební vkus seniorů: Olympic ve vodě a Beatles
„Mám rád zpěváky a zpěvačky se silnými a pěknými hlasy. Karel Gott, Waldemar Matuška, Marta Kubišová nebo Helena Vondráčková. Dnešní hudba se nedá poslouchat. Zvrtlo se to v metal a další nemelodické šílenosti,“ popisuje své pocity Miloš Č. (79).
Podobného názoru je o tři roky mladší Libuše Černá. „Když s manželem slyšíme, co teď poslouchají mladí, vstávají nám vlasy na hlavě.“ Celý život se jí líbí hlavně dechovky. Na to přitakává Zdena Komorousová (74), která si ještě ráda pouští písně Milana Drobného.
Akce pro seniory jim chybí
Také Jana Tvrdá (78) vzpomínala na léta, kdy byli mladí: „Nejlépe se tancovalo na hity Beatles. To jsem si nejvíc užívala. A ještě ABBA byla skvělá.“ Tvrdá chodívala už před šedesáti lety s kamarádkami tancovat do místního klubu, který je dodnes centrem zábavy. Podle ní už zde ale nejsou akce pro její generaci. Černá s ní souhlasí: „Dnešní diskotéky už nejsou ono, nic pro nás.“
Podle Tvrdé je ale jasné, že aktuální hudbu poslouchat nemusí. „Když nechci populární hudbu z rádia, pustím si TV Šlágr, který hraje muziku zas hlavně pro nás důchodce,“ zmiňuje. O dvanáct let mladší Venuše Tomrlová poslouchá celý život všechny žánry kromě vážné hudby. Z novodobé tvorby nemusí ani rap, ale když ho hrají v rádiu během cesty autem, nepřepne. „Nemám nic proti žádné muzice, mění se s generacemi, a to je dobře,“ vysvětluje.
Kdo je Generace21?
Že se ale hudební vkus nebo preference žánrů může změnit, dokazuje například Pavel Pokorný (68). „Mám rád kapely, které hrají dobře. Třeba Olympic jsem nikdy rád neměl, ale teď si je z nostalgie poslechnu. Jednou jsme je na koncertě naházeli do koupaliště, i když hráli bezchybně,“ vypráví, jak časem změnil přístup právě k tvorbě známé kapely. Mezi jeho stálé oblíbence od dvaceti let patří kapela Katapult.
„Pořádali jsme podvečerní zábavy, takzvané čaje, a hrála nám na nich Generace21, což je jen jeden z mnoha používaných názvů Katapultů. Byli to političtí průšviháři a zpívali protistátní písničky, tak je vždycky zakázali. A když je zakázali, tak oni se přejmenovali, aby mohli hrát,“ dodává Pokorný.
