Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky
Power nap má pozitivní účinky na zdraví i psychiku. Zdroj: Pixabay

Power nap má pozitivní vliv na mozek, tvrdí nová studie

Nová studie psycholožky Valentiny Paz dokazuje, že krátký spánek k načerpání energie během dne, známý pod anglickým spojení power nap, funguje. Čím dál populárnější technika má pozitivní účinky jak na psychiku, tak na zdraví. Aby metoda správně fungovala, je ale potřeba dbát i na kvalitní spánek v noci.

Nejdůležitější je, aby krátký spánek k načerpání energie trval patnáct až dvacet minut. Po delší době se tělo dostane do hlubokého spánku, který má po probuzení opačné účinky, například podrážděnost a únavu. „Odpočívám zhruba čtyřikrát týdně, pokaždé když mám čas a nejsem zrovna ve škole,“ popisuje dvacetiletá studentka Martina Svobodová. 

I když odpolední „šlofík“ zní jako lenost, je to právě naopak. Podle nejnovější britské studie od psycholožky Valentiny Paz pod záštitou National Sleep Foundation má takzvaný power nap pozitivní účinky na mozek, celkové zdraví i psychiku. „Naše výsledky naznačují, že zdřímnutí může zlepšit zdraví mozku. Z výsledků tak vychází, že nárůst celkového objemu mozku je 15,8 centimetrů krychlových,“ vysvětlovala pro Medscape Valentina Paz. Hlavními výhodami je zlepšení paměti, zvýšená kreativita nebo posílení imunitního systému.

Studie o pozitivních účincích krátkého spánku

Britská studie o pozitivních účincích power napu byla provedena 23. června roku 2023 psycholožkou Valentinou Paz. Zúčastnilo se jí 500 000 mužů a žen ze Spojeného království. Z nich mimo jiné 57 % uvedlo, že spí přes den „nikdy/zřídka“, zatímco 38 % sdělilo, že spí „obvykle“ jich zvolilo jen 5 %. Valentina Paz poukazuje na to, že by se budoucí studie mohly zaměřit na souvislosti mezi zdřímnutím a jinými kognitivními nebo mozkovými výsledky.

Nezapomínat na spánek v noci 

Ideální denní doba power napu je velmi individuální, ale nejlepší doba na spánek je mezi 13:00 a 15:00. Většina lidí si vybírá čas po obědě nebo v období, kdy pocit´ují největší únavu. „Před tím jsem byla pořád ospalá a nechtělo se mi nic dělat. Teď se po probuzení po krátkém odpočinku cítím více produktivní. Mám větší náladu do učení nebo na úklid,“ dodává Martina Svobodová.  

Denní odpočinek primárně podporuje naše tělo. Jeho účinkem by v ideálním případě mělo být osvěžení, snížení fyzické únavy a načerpáníenergie,“ říká psychiatr Fakultní nemocnice Olomouc Jakub Vaněk. Z hlediska lidské psychické kondice může taktéž přinést úlevu. 

Nesmí se ale zapomínat na noční spánek, který by měl trvat šest až osm hodin. Power nap totiž neslouží jako jeho náhrada, jelikož únavanepřestává a poté dochází k zhoršení nálady nebo imunitního systému. „Pokud se například odpoledne vyspím dvě a více hodin, tak se bezprostředně můžu cítit lépe. Problematické je však to, že se mi večer nebudu chtít spát a poté může nastoupit nespavost,“ vysvětluje Vaněk.

Větší produktivita v  práci

Účinností power napu se inspirovaly velké firmy, které s cílem větší produktivity zaměstnanců zavádí v kancelářích relaxační místnosti. Ti si tak mohou dopřát odpočinek během pracovní doby. Zahraniční společnosti jako Facebook nebo Nike mají i spánkové kokony, kde se personál může zavříta v klidu usnout.

V Česku už to tak obvyklé není. „U nás v práci jsme o žádném odpočinku během pracovní doby neslyšeli, a pokud bychom něco takového navrhli, dost pravděpodobně by na nás druhý den čekala výpověď,“ říká s nadsázkou zaměstnanec T-Mobilu Adam Petřík. 

Výhody odpoledního spánku, ale objevily mnohé národy zejména tropických oblastí dávno. Siestu dodržují ve Středomoří, v Latinské Americe i v asijských zemích. I do dnešní doby se prokazuje úspěch dávno objeveného power napu.


Kateřina Husárová
Jsem studentka druhého ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Nejvíce mě zajímá kultura. Ve volném čase objevuji nová místa nebo koukám na seriály
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.