Legendární album kapely Pink Floyd ožívá hudebně i vizuálně
Album The Dark Side of the Moon uspělo jakožto výborně poskládaný celek, což dokládá i 45 milionů prodaných desek. „V tom přinesla deska významný posun v prezentaci hudby. I my hrajeme vždy na koncertech celou desku od počátku až do posledního tónu,“ vysvětluje kytarista a zpěvák Emil Palivec, který s kapelou Bohemian Pink Floyd přezpívává hity legendární kapely.
A není zdaleka jediným fanouškem alba, které proslavil i trojúhelník duhou na obalu. Pouze bezkonkurenční Thriller (1982) od Michaela Jacksona a Back in Black (1980) z repertoáru AC/DC se dočkalo větší prodejnosti.
Památeční deska s plakáty a samolepkami na počest výročí 50 let od vydání desky vyšla již roku 2023. O pouhý rok později se do prodeje chystá průhledné dvojelpíčko, k sehnání bude od 17. dubna za 50 dolarů.
Z řad fanoušků je slyšet chvála nápadu, ale i kritika přílišného ždímání peněz z úspěchu v minulosti. „Není náhoda, že se oboru říká showbyznys. Přičemž druhou část sousloví bych zdůraznil. Floydi nejsou žádný underground nebo alternativa, je to mainstream, a okolo něj se vždycky logicky točí peníze,“ říká hudební kritik Ondřej Bezr.
V Československu jen pirátské kopie
Deska z roku 1973 byla stejně jako ostatní díla skupiny Pink Floyd v době vydání, tedy v Československu 70. let, cenzurována. Britská kapela byla považována za symbol svobodného myšlení, texty navíc obsahovaly politickou a sociální kritiku.
K Bezrovi se na konci 70. let dostala verze desky doplněná o dvě písně z alba Wish You Were Here. „Jednalo se o pirátskou kopii nejspíš ze severní Afriky, kam kamarád jezdil jako zástupce československého zahraničního obchodu,“ vzpomíná Bezr a doplňuje, jak na něj deska stále působí. „Podstatná je síla a obrovská koncentrace velice silných hudebních nápadů, nejen melodických, ale i stavebních a zvukových. To je na tu dobu neuvěřitelné.“
Už od svého vydání ale vzbuzuje deska rozporuplné reakce. Pink Floyd jsou známí dlouhými písněmi, zvláště začátky skladeb na mnohé působí zdlouhavě. Hned úvodní píseň alba The Dark Side of the Moon, Speak to me, je v podstatě o pár zvucích v jinak naprostém tichu. „Vznik desky byl zcela netradiční. Normálně se vydá a uskuteční se turné, které ji dostane blíže k posluchačům. Floydi ale uskutečnili řadu koncertů, stále jednotlivé skladby precizovali, až nakonec je teprve nahráli. V každém detailu je album propracované a hlavně nejde o jednotlivé skladby, ale o dramatické pásmo,“ vysvětluje Palivec z Bohemian Pink Floyd.
Výroční redux dělí fanoušky
Členové kapely Pink Floyd společně již nevystupují. Spoluzakladatel Roger Waters ale k výročí 50 let slavné album přezpíval sám.
Někteří fanoušci hudby Pink Floydů si naprosto odlišné zpracování písní užili, jiní Watersovu verzi nemohli přijmout už jen z důvodu Watersových politických názorů – veřejně totiž obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. „Vůbec v sobě nedokáži srovnat celé dílo Floydů s jeho současným postojem. Asi to i ve mně zanechalo následek, že jen těžko přijímám Rogerem přezpívané skladby. Možná je to i mým věkem a určitým konzervatismem, který u sebe pocit´uji,“ říká Palivec.
Waters se dlouhodobě vyjadřuje velmi přímočaře, což je další důvod částečného odsouzení jeho alba. Při promování nové verze sebevědomě prohlašoval, že legendární desku vytvořil v podstatě sám. „Podle mě deska není nic jiného než Watersův šprajc a výsledek zbytnělého ega. Ta verze je strašná, úplně pekelně smíchaná a vystupuje v ní jeho sípavý a už nezpívající hlas daleko dopředu,“ dodává kritik Bezr.
