Za ručně vyrobenými exponáty jezdí do Železničního muzea v Meziměstí lidé z celého Česka
Muzeum využívá prostory v prvním patře nádražní budovy. Proč je stálá expozice právě tady?
Chtěl jsem prostor související s železnicí, aby už první kroky nádražní halou v návštěvníkovi navodily autentickou atmosféru. Ale snažíme se i upozornit na výjimečnost velikosti a uspořádání kolejového systému na nádraží v Meziměstí. Důvod můžeme vyčíst z mapy Rakouska-Uherska, která je také v muzeu. Od Terstu až na sever k moři tu měla být železniční magistrála. Její součástí je i naše trat´ z Chocně do Meziměstí, která samozřejmě mířila dál do Pruska.
Cestující si chodí do nádražní haly kupovat jízdenky. Co v nich má vzbudit zájem podívat se i na expozici?
Určitě stylizovaný vchod do muzea v podobě vlakového vagonu. Dává příchozímu možnost vkročit z 21. století přímo do historie. Návštěvník si může před vstupem do expozice například vyzkoušet, kolik síly musel mít pracovník na dráze při ovládání mechanického návěstidla pákou.
Bez pochopení lidí v mém okolí by muzeum nevzniklo
Jaká myšlenka odstartovala vznik muzea?
Chtěl jsem veřejnosti nabídnout pohled do historie železnice v Meziměstí, která má tradici z dob Rakouska-Uherska. Přál jsem si především mladým lidem ukázat exponáty, které jsem sbíral více než třicet let a na trati se už nevidí. Například zabezpečovací techniku a měřicí přístroje používané na naší trati Choceň – Broumov nebo fotografie z přepravy vagonů na podvozku u depa v Meziměstí. Zřízení muzea bylo mým nápadem, ale bez obětavé pomoci kamarádů, železničních fandů, a bez pochopení mé ženy, by nikdy nevzniklo.
Čím se budova železniční stanice v Meziměstí liší od ostatních v okolí?
Budova byla postavena podle originálního výkresu, protože nádraží mělo být na jedné z nejhlavnějších tratí v Evropě. Okolní staniční budovy, jako například ve stanici Choceň, Nové Město nad Metují, Hronov nebo Bohdašín, jsou si vzájemnou kopií. Byly vybudovány podle jednoho výkresu takzvané typizované stavby, který máme v expozici. Stavitel si nechal nakreslit jeden plán, protože to bylo levnější a podle vzoru všechny budovy postavil.
Pohled na nádražní budovu železniční stanice Meziměstí z lávky vedoucí nad kolejištěm. Zdroj: Lenka Eichlerová 
Funkční mechanické návěstidlo u vchodu do Železničního muzea v Meziměstí a detail železniční závory v nádražní hale. Zdroj: Lenka Eichlerová 
Značení lokomotiv ČSD používané od roku 1925, které v Československu navrhl konstruktér lokomotiv Vojtěch Kryšpín. Zdroj: Lenka Eichlerová 
Vybavení dopravní kanceláře využívané nejčastěji výpravčím železniční stanice. Zdroj: Lenka Eichlerová 
Lampárna se nazývala místnost na nádraží, kde se skladovaly a doplňovaly petrolejem nebo karbidem lampy. V kolejišti se lampy používaly jako signalizační a dorozumívací prostředek. Zdroj: Lenka Eichlerová 
Diorámu znázorňující nejdůležitější momenty stavby železnice ručně vyrobil strojvedoucí Michal Vičichlo. Dioráma je pojem z modelářství, znamená model situace, který rozpracováním do detailů navozuje dojem skutečnosti. Zdroj: Lenka Eichlerová 
Ručně vyrobený model kolejiště a nádražní budovy v Meziměstí od Václava Drapače. Zdroj: Lenka Eichlerová
Návštěvníci uvidí exponáty nejen z vaší soukromé sbírky, ale i ručně vyrobené přímo pro muzeum. Který model je nejzajímavější?
Model nádraží ve zmenšeném měřítku 1:120 (1 mm na modelu odpovídá skutečnému rozměru 120 mm, pozn. red.). Zabírá polovinu výstavní plochy jedné z místností. Je vytvořen z papíru a dřeva. Zapůjčil mi ho můj dobrý kamarád Václav Drapač, kterému se podařilo vtisknout do kolejiště detaily ze současnosti i historie provozu stanice.
Kdo patří k nejpočetnější skupině návštěvníků?
Do muzea chodí nejčastěji turisté, kteří navštíví Broumovsko, ale jezdí sem i cíleně železniční nadšenci a zájemci o techniku obecně. Možnost návštěvy občas využijí i školy. Pokud vezmu věkovou hranici pro mladého člověka do třiceti let, potom mladí převládají.
Co chtějí právě oni o vlakové dopravě vědět?
Zajímají se o výjimečnost naší trati. Chtějí vědět všechno o místních zajímavostech, jako je například elektrický provoz, přeprava vagonů po silnici nebo původní záměry s tratí.
Lokomotiva je pro mě symbolem pohybu a síly
Trat´ Choceň – Broumov označujete jako „naší“. Proč je pro vás důležité šířit příběh železnice v Meziměstí?
Není to jen z nostalgie. Naše trat´ dává náchodskému okresu smysl. Přiváží sem život, ale i peníze. Zájem lidí o železnici vede ke zvyšování kvality vlakové dopravy i její rychlosti, a to tu potřebujeme.
U Českých drah jste začal pracovat už před třiceti lety. Co vás tehdy k vlakům přivedlo?
Velký sen, který se mi splnil. Od dětství jsem se zajímal o železnici, a tak jsem získal vztah k oboru. Toužil jsem řídit lokomotivu, stroj, který je pro mě symbolem pohybu a síly. Povedlo se!
