Matouš Tichý ze spolku pro mladé: Lidé se díky nám začínají zajímat politiku, to mě těší nejvíce
Co vedlo ke vzniku Politiky (nejen) pro mladé?
Celý nápad se zrodil před necelými šesti lety jako osobní instagramový profil zakladatele Jana Dvořáka. Chtěl lidem ukázat, že politika není tak složitá a nudná. Projekt se začal rozrůstat a v současné době na něm spolupracuje přes dvacet lidí.
Jak jste se zapojil vy?
Politiku (nejen) pro mladé jsem od začátku sledoval na Instagramu. Když jsem byl v prvním ročníku na gymnáziu, zveřejnili příspěvek, že hledají nové posily do týmu. Prošel jsem přijímacím řízením, které se skládalo z obsáhlého dotazníku a vytvoření příspěvku na libovolné téma, a začal s týmem kolem Honzy spolupracovat.
Od kdy se zajímáte o politiku?
Aktivněji jsem začal v období prezidentských voleb v USA, které probíhaly v roce 2016. To mně přivedlo nejen k zájmu o politiku, ale i celkově k dění ve světe.
A jste vy, nebo někdo z vašich kolegů aktivně politicky činný?
Politicky to máme tak, že například přímo v politické straně být nemůžeme, abychom udrželi naší nestrannost. Můžeme být ale součástí mládežnické organizace politické strany, jako jsou například mladé ANO, TOP tým apod. Od nás jsou v takové organizaci asi jenom dva lidé.
Co vše pro mladé ve spolku podnikáte?
Naše činnost stojí primárně na sociálních sítích. Začínali jsme na Instagramu, kam pořád publikujeme příspěvky na téma politického dění u nás i ve světě. Nově máme i YouTube kanál a začali jsme také nahrávat podcasty. Spoustu toho děláme i v offline prostředí. Pro širokou veřejnost pořádáme různé debaty nebo kvízy. Děláme i workshopy pro školy.
Děláte to zadarmo?
Ano vše děláme zadarmo, až na workshopy ve školách, kde je cena 2000 korun plus dopravní náklady. Ostatní výdaje financujeme z našeho účtu, kde máme peníze z výhry, které jsme dostali od Evropské unie v rámci ceny Karla Velikého.
Proč jste se rozhodli činnost soustředit primárně na Instagram?
Mladí tam chodí především za zábavou nebo odreagováním. My chceme dokázat, že jde i skrze sociální sítě předávat znalosti. Myslím, že se trend zábavních platforem daří narušit.
Plánujete založit i třeba TikTok?
To je hodně kontroverzní otázka. TikTok jsme mnohokrát řešili, hlavně z hlediska morálky týkající se algoritmů a podobně. V PNPM byly na toto téma různé pohledy, ale převážil názor, že zatím nic víc zakládat nebudeme.
Na Instagramu máte aktuálně kolem 60 tisíc podporovatelů. Jak velkou zodpovědnost vůči nim cítíte?
Určitě velkou, a proto vše s týmem před sdílením dlouho konzultujeme, vzájemně se kontrolujeme. Zejména v případě faktografických informací. Když nějakou chybu uděláme, vždy se omluvíme. Jestli jsem ale na něco v rámci PNPM opravdu hrdý, tak je to důkladné ověřování.
Nově jste vydali knihu s názvem Politika (nejen) pro mladé. Co v ní lidé mohou najít?
Já jsem pomáhal jen s editacemi, ale autoři se publikaci snažili tvořit zábavnou a interaktivní formou, což se myslím povedlo. Má v sobě zabudované QR kódy odkazující na podpůrné materiály k jednotlivým kapitolám. Jde o weby mezinárodních, neziskových organizací, které podrobněji vysvětlují danou problematiku.
Název projektu i knihy přímo naznačují, že se nesnažíte oslovit jen mladé. Máte reálný přehled o tom, kdo váš obsah konzumuje?
Ano, vedeme si statistiky. Nejvíce nás sledují lidé ve věkové kategorii od 18 do 25 let, konkrétně především vysokoškoláci. Asi dvě třetiny z toho tvoří ženy.
Co v poslední době vaše sledující zajímá nejvíce?
Jsou to buď témata spojena s klimatickou změnou, nebo příspěvky týkající se genderové identity. Hodně reakcí jsme měli také na obsah týkající se manželství pro všechny. Podle sledovanosti a počtu sdílení jsou pro naše followery nejatraktivnější věci zaměřené na lidská práva.
Chystáte se být před volbami více aktivní?
Určitě budeme, před volbami je vždy naše sezona. Jsme více aktivnější a vychází mnoho příspěvků na volební témata.
Jaká je zpětná vazba od vašich sledujících?
Lidé často píšou, že se díky nám začali zajímat o politiku nebo výrazně prohloubili své znalosti. Takové reakce nás těší vůbec nejvíc, protože ukazují, že práce, kterou odvádíme, dává smysl.