Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Vražda maltské žurnalistky nabádá k opatrnosti i české investigativní novináře

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová minulý týden zemřela poté, co pod jejím autem vybuchla nastražená nálož. Investigativní reportérka psala o organizovaném zločinu na Maltě, který je tam v poslední době na vzestupu. I pro českou novinářku, která pracuje na podobných kauzách, je její smrt varováním.

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová se nebála. Na svém blogu psala o maltské mafii a především o kauze Panama Papers. Tedy o obsahu dokumentů, které odhalily, že někteří politici i jiní vlivní lidé ukrývali své peníze v Panamě, kde jim právní firma Mossack Fonseca pomáhala se co nejefektivněji vyhnout platbě daní. Kdo nastražil do auta Galiziové bombu, jež ji minulý týden zabila, se stále neví. Krátce po incidentu ale maltská televize sdělila, že v posledních dnech Galiziové někdo opakovaně vyhrožoval smrtí.

Vražda Galiziové donutila i české novináře zamyslet se nad tím, jak jejich investigativní činnost může ohrožovat nejenom je, ale i jejich blízké. „Před týdnem jsme v naší kanceláři udělali spolu s odborníky na bezpečnost audit a vytvořili krizový plán – jak preventivní, tak i pro případ, že by někdo z nás měl pocit, že je v ohrožení,“ říká novinářka Pavla Holcová z Českého centra pro investigativní žurnalistiku. Podobně jako maltská novinářka Galiziová i Holcová dostala exkluzivní přístup k obsahu Panama Papers.

Překvapený mafián je nebezpečnější

Holcovou uklidňuje, že má teď díky bezpečnostnímu auditu konkrétnější představu, co za nebezpečí jí může hrozit a jak se v ohrožujících situacích zachovat. „Společně jsme vytvořili několik scénářů „coby, kdyby“. Například kdo by byl ohrožen a jak, pokud by někdo z nás přišel o počítač nebo mobilní telefon. Co dělat, pokud budu mít pocit, že mě někdo sleduje. Popřípadě jak se zachovat, kdyby nám někdo začal vyhrožovat i jinak než soudem,“ popisuje Holcová obsah auditu.

Bez ohledu na téma, o němž píší, se novináři z Českého centra pro investigativní žurnalistiku snaží co nejvíce eliminovat riziko. „Nepíšeme účelově. To znamená, že se vždy snažíme mluvit s oběma stranami a nevynecháváme důležité informace,“ tvrdí Holcová. Podotýká, že překvapený mafián, který neví, že se o něm píše, může být mnohem nebezpečnější než ten, který dopředu ví, že o něm vyjde článek.

Pakt o neútočení

Politický blog maltské novinářky Galiziové, na kterém mimo jiné zveřejnila také zprávu, že manželka maltského premiéra Josepha Muscata vlastní společnost v Panama papers, byl podle britského deníku The Independent čtenější než všechna maltská média dohromady. Holcová si ale myslí, že vyšetřování kauzy Panama Papers nebylo jediným důvodem, proč přišla Galiziová o život. „Malta je mezi lidmi z organizovaného zločinu stále populárnější. Dá se tam koupit občanství a maltské firemní struktury jim umožňují skrýt a vyprat nelegálně získané peníze. O tom všem Daphne věděla a psala,“ říká Holcová s tím, že maltskou kolegyni osobně znala. 

Sabina Slonková
I v České republice je znám případ plánované vraždy investigativní novinářky. V roce 2002 měl Sabinu Slonkovou zabít recidivista a toxikoman Karel Rziepel. Vraždu si tehdy objednal bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba. Slonková společně s kolegou Jiřím Kubíkem psala o Srbovi články, kde upozorňovala na jeho majetkové poměry i ovlivňování zakázek na ministerstvu. Kvůli zjištěním novinářů se o Srbu poté začala zajímat policie i finanční úředníci. Rziepel, přezdívaný Citron, ale Slonkovou nezavraždil a případ sám – prý z morálních důvodů – oznámil policii.

Svou práci investigativní novinářky Holcová ale jako rizikovou tolik nevnímá. „Česká republika je relativně klidné a bezpečné místo, za což paradoxně částečně vděčíme i organizovanému zločinu. Platí tu totiž jakýsi pakt o neútočení mezi mafií. Jde o území, kde si mezi sebou své záležitosti neřeší, protože tu mafiánské struktury potřebují klid na manažerskou práci,“ popisuje situaci v Česku Holcová. Informaci o takové nepsané  dohodě dostala prý hned z několika různých zdrojů.

Útok na demokracii

Vražda Galiziové zasáhla novináře i politiky z celého světa. „Myslím, že jsem zareagovala dost podobně jako většina mých kolegů. Paralyzovaně jsem četla zprávu o té brutální vraždě a hlavou se mi honilo jenom to, že tohle přece nemůže být pravda,“ popisuje Holcová chvíli, kdy se o vraždě Galiziové dozvěděla. Na zavražděnou novinářkou se v minulosti obracela jako na kolegyni z branže, když potřebovala pro svou práci nějaké informace z Malty.

Nebezpečnost své práce si uvědomuje také investigativní novinář měsíčníku Reportér Jaroslav Kmenta. Každá smrt novináře se ho podle jeho slov silně dotkne. O to víc, když jde o vraždu novináře, který nepůsobil v nějakém válečném konfliktu a který nebyl vystaven přímému nebezpečí. „Taková vražda vypovídá také něco více o stavu země a společnosti, v níž se odehrála. Pokud někdo sáhne na život člověka jen proto, že o něčem psal či veřejně mluvil, je to útok na demokracii,“ říká Kmenta a doufá, že policie případ řádně vyšetří.

Eliška Neradová
Eliška Neradová
Jsem studentkou druhého ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Studuji zaměření Autorská žurnalistika. V Generaci20 jsem už druhý semestr a občas mě to i baví. Kromě psaní moc ráda čtu a jím.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.