Více než Kim Čong-un dělá Jihokorejcům starosti radiace z Japonska
Spousta lidí může vnímat Korejský poloostrov jako velmi nebezpečné místo. Napětí mezi Korejskou lidově demokratickou republikou, nyní v čele s diktátorem Kim Čong-unem a Jižní Koreou se táhne už od roku 1950, kdy sever překročil hranice a zaútočil na jih. Bezmála po půl století už není situace pro Korejce tak vyhrocená, přesto je však komunikace mezi zeměmi nemožná.
K rozdělení Korejského poloostrova došlo na konci druhé světové války, kdy se severní území stalo okupační zónou Sovětského svazu a jižní Spojených států amerických. Vyvrcholení zvyšujícího se napětí nastalo roku 1950, kdy tehdy již vzniklá Korejská lidově demokratická republika napadla svého souseda. Tímto začala Korejská válka. Na jedné straně bojovali Severokorejci za podpory Číny a na druhé Jihokorejci s podporou USA a OSN. Tento krvavý konflikt byl ukončen o tři roky později uzavřením příměří a složením zbraní. Příměří ovšem neznamená mír a napětí mezi zeměmi přetrvává dodnes.
„Když jsem studovala před deseti lety v Bratislavě, všichni mi tam říkali, jak je Korea hrozně nebezpečná,“ vzpomíná obyvatelka Soulu Eun-kyung Jangová (30). To ji prý vyděsilo. Bála se, že od doby, co vycestovala ze země, se něco zlého stalo. Tvrdí, že i její známí, kteří studovali v zahraničí, měli podobné zkušenosti. „Západní státy si myslí, že tu není kvůli Severní Koreji bezpečno. My se však necítíme v ohrožení.“
Jangová přiznává, že Jihokorejci si už z případné hrozby hlavu příliš nedělají. Jak uvedl i britský sever BBC, mnohem víc je nyní trápí radiace z vybuchlé japonské jaderné elektrárny Fukušima, která může poškodit mořské produkty. S tím souhlasí i voják jihokorejské armády Sonny Lee (23). „Atmosféra je teď poklidná, ale armáda je samozřejmě připravená zaútočit, kdyby nás Severní Korea napadla.“
Spojení zemí je tabu
Hranice mezi zeměmi, ležící na 38. rovnoběžce, je jednou z nejstřeženějších na světě. Území KLDR se nemůže narušovat ani ve vzduchu či po vodě. „Připadáme si trochu jako bychom žili na ostrově. S obyvateli Severní Koreje se nesmíme stýkat,“ vysvětluje Jangová. Pro spoustu lidí ze starší generace je to velmi těžké, protože mají často na severu někoho z rodiny.
Na otázku ohledně sjednocení obou Korejí prý většina obyvatel odmítá odpovědět. Podle Jangové je to v současnosti to nejcitlivější téma. Prý si nedokážou představit, co by se po spojení odehrálo. „Možná bychom byli mocnou zemí, ale na druhou stranu já určitě nechci platit své daně pro blahobyt severokorejského rozvoje,“ uzavírá.
