Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

V Kuvajtu mě za nošení šortek vytroubili, líčí svoji zkušenost Řehák

„Stát zaměřený na luxus plný líných lidí mě překvapil,“ tvrdí Pavel Tomáš Řehák (25) z Vyšší odborné školy publicistiky. Do Kuvajtu odjel v rámci studentské mezivládní dohody. S vrstevníky strávil na Blízkém východě osm měsíců. Naučil se základům arabštiny a poznal i tamní kulturu, ve které se mísí konzervativní islám a vliv progresivního západu.

Proč jste vycestoval zrovna do Kuvajtu?

Na ministerstvu zahraničních věcí jsem si všiml výběrového řízení pro studenty v rámci mezivládní dohody. Přihlásil jsem se, i když jsem nečekal, že mě vyberou. Už třeba proto, že neumím arabsky. Nakonec jsem to štěstí měl a společně s dalším Čechem jsem odletěl do hlavního města Kuvajtu (které se taktéž nazývá Kuvajt, pozn. red.)

Jak jste se v zemi dorozumíval?

Naštěstí se tam dalo domluvit i anglicky, je tam hodně cizinců. Ve škole ale očekávali, že budu umět alespoň psát. Arabština je složitý jazyk. Měsíc až dva mi trvalo, než jsem se alespoň trochu chytil. Teď už se dorozumím na základní úrovni.

V čem se liší mentalita obyvatel Kuvajtu od té naší?

Pro Kuvajt´any je důležitá rodina. Nikoho by nenapadlo domov opustit dřív, než si dotyčný najde partnera. Je taky běžné, že mají, na naše poměry, hodně dětí.

Kolik je hodně?

Je běžnou věcí, že má někdo i přes deset dětí.

Luxus je pro tamní obyvatele samozřejmostí

Jak vypadá běžný život Kuvajt´anů?

Upřímně, jsou dost líní. Od státu jsou zvyklí dostávat peníze a svůj čas tráví nicneděláním.

Díky dostatku ropy v zemi?

Ano. Kuvajt je velký asi jako Morava a má velké naleziště ropy. Může si proto dovolit nepodmíněný příjem. Ten vyplácí stát každému Kuvajt´anovi. Asi do 80. let tam žili ve stanech, zakopli o ropu a teď tam mají mrakodrapy.

A co dělají s volným časem?

Kuvajt je dost ovlivněn západní kulturou. Lidé milují nákupní centra, čas tráví třeba ve Starbucksu nebo McDonaldu. Až fanaticky milují Netlfix. Všechny tyhle aktivity berou jako ideálně strávený čas. A luxus je samozřejmostí.

Aktuálně je Kuvajt poměrně bezpečnou zemí, v její blízkosti ale působil Islámský stát. Nebál jste se?

Neměl jsem pocit, že by se něco mohlo stát. Alespoň z hlediska terorismu. 

Po dobu vašeho pobytu se vás tedy žádné válečné konflikty v oblasti nedotkly?

Bylo nepříjemné, když kvůli vzájemné rivalitě Iránu a Saudské Arábie létaly nad Kuvajtem rakety. 

Alkohol je zakázaný, což pro Čecha není lehké

Nejvíce věřících v Kuvajtu vyznává islám. Omezovalo vás to nějak?

Omezovalo mě to hlavně v oblékání. Přivezl jsem si tam spoustu šortek, protože při venkovní teplotě 46 stupňů se to nabízí. Nakonec jsem je oblékl jen jednou, a někdo mě vytroubil. Na univerzitě byly dokonce úplně zakázané.

Zažil jste ramadán?

Naštěstí jsem těsně předtím odjel zpět domů. I přesto jsem v zemi nepil alkohol, je tam přísně zakázaný, což pro Čecha není lehké. 

Ani přes zákaz se nelze k alkoholu dostat?

To zase ano. V Kuvajtu funguje černý trh. Litr vodky tam ale stojí v přepočtu šest tisíc korun.

Takže jste se alkoholu v zemi nedotknul?

Na české ambasádě jsme to v rámci jedné kulturní akce měli dovolené. Dal jsem si tam pivo i něco tvrdého.

Vrátil byste se tam někdy?

Pravděpodobně ano, ale žít bych tam nechtěl.

Text vznikl ve spolupráci s redaktorem Generace20 Jakubem Kuncem.


Denisa Korityáková
Denisa Korityáková
Třetím rokem studuji Vyšší odbornou školu publicistiky, v redakci Generace20 působím rokem druhým. Kromě sepisování článků, pobíhání v terénu a mého pracovního nasazení jsem také kavárenský povaleč, který má rád víno.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.