V Kapském Městě dochází pitná voda. V budoucnosti se problém může týkat celé planety
V druhém největším městě Jihoafrické republiky mohou obyvatelé spotřebovat nejvýše 50 litrů denně a všudypřítomné nápisy vyzývají k tomu, aby lidé vodou maximálně šetřili. Podle odborníků by mohlo být Kapské Město, kde žije přes čtyři miliony obyvatel, prvním velkoměstem, ve kterém úplně dojde pitná voda. „V této oblasti započalo v letech 2015 a 2016 extrémní sucho. Do Kapského Města také přichází stále více nových obyvatel z venkova, ale zastaralá vodohospodářská infrastruktura nápor nezvládá,“ vysvětluje český hydrolog Jan Unucka.
Většinou se s nedostatkem vody potýkají celé státy, ve kterých probíhají válečné konflikty nebo v nich přetrvává období extrémního sucha. „Třeba v Etiopii chodí lidé ke studním až pět hodin, protože blíže žádnou nenajdou,“ říká Jakub Charvát z mezinárodní humanitární organizace pro rozvoj a pomoc Adra. Podle Jana Unucky nemohou Jihoafrické republice pomoci okolní africké státy, protože na tom nejsou se zásobami vody lépe. „Po suchu v roce 2017 se nepočítalo s tím, že se bude v takto extrémní podobě opakovat. Schválený projekt na zajištění zásobování vody Východního Kapska byl proto koncem uplynulého roku zrušen,“ řekl český velvyslanec v Jihoafrické republice Michal Král v rozhovoru pro vzdělávací a informační portál o vodě Vodarenstvi.cz.
Situace se opakuje
V Kapském Městě proto úřady zavedly opatření proti plýtvání vodou. V rádiích, televizích nebo na letištích upozorňují různé kampaně obyvatele a turisty na problém v zemi. Na úřadech zavedli suché záchody. „Obyvatelé mohou mít z nedostatku vody kožní problémy, například plísňová onemocnění, protože se tak často nemohou sprchovat. Průměrně totiž člověk spotřebuje kolem 110 litrů denně,“ říká student pátého ročníku medicíny Kryštof Prášil (23), který se o téma aktivně zajímá. Jak dodává, dehydratace může skončit až selháním ledvin. Kapské Město je zásobované z šesti velkých nádrží, ale množství vody v nich stále klesá. Navíc má město špatnou vodohospodářskou infrastrukturu a kvůli tomu, že netěsní potrubí se voda zbytečně plýtvá.
Vláda ale místo oprav zatím zajišt´uje dovoz cisteren. Velvyslanec Michal Král v rozhovoru pro Vodarenstvi.cz také uvedl, že dokud lidem nepřestane téct voda z kohoutku, závažnost problému si neuvědomí. „Vhodné a uvážlivé využití zásob podzemních vod je z mého pohledu racionálnější. Musí mu ale předcházet kvalitní průzkum, který stanoví jejichkvalitu, spotřebu a také časovou osu jejich využívání a doplňování. To je ale občas zdlouhavý proces,“ vysvětluje Jan Unucka.
Krize možná i v Česku
V oblastech zasažených vodní krizí proto pomáhají neziskové organizace jako například Adra. Snaží se obyvatele naučit, jak vodu efektivně využívat. Také zajišt´ují její čištění, ve snaze zlepšit hygienické podmínky místních obyvatel. „S nedostatkem vody souvisí mnoho problémů. Lidé kvůli tomu nemohou chovat dobytek, proto jim pomáháme zakládat zahrádky s jednoduchým zavlažovacím systémem a také je učíme, jak šetrně zacházet s tak malým množstvím vody,“ dodává Jakub Charvát. Dobrovolníci aktuálně pomáhají v Etiopii, kterou zachvátila extrémní sucha, ale také v Libanonu nebo v Damašku, kde je špatná infrastruktura.
Na problematiku nedostatku pitné vody ve světě upozornil i nedávný Světový den vody připadající na 22. března. Česká republika má sice jednu z nejvyspělejších vodohospodářských soustav, podle Jana Unucky to ale samo o sobě není spolehlivou pojistkou. Taková situace jako v Kapském Městě se v budoucnosti může týkat i Česka. „Další léta přinesou hodně problémů a zkoušek. Je na nás, zda ukážeme, že jsme schopni pracovat se zdroji na naší neopakovatelné planetě,“ říká Unucka. Planetu sužují stále větší sucha a podle Jakuba Charváta s tím souvisí i to, jak se k přírodě chová zbytek světa: „Je to provázané s velkou spotřebou a také zbytečným plýtváním přírodních zdrojů. To platí i pro Českou republiku.“
