Terorismus ve Francouzích vyvolal paranoiu i trauma. Vláda hodlá chránit stát novým zákonem
Podle samotných Francouzů se lidé nejhůře cítí v Paříži, kde se odehrála většina útoků. „Bojím se každého divného zvuku, mnohdy mám obavy kamkoliv jít. Útoky se mohou kdykoliv opakovat,“ říká Pařížanka Alison Bonettová (28), která se v roce 2015 nacházela poblíž koncertního sálu Bataclan, na který zaútočili teroristé během koncertu rockové kapely Eagles of Death Metal. Dodává, že párkrát dokonce navštívila psychiatra. Podle francouzského statistického úřadu se v roce 2016 ve svém okolí cítilo nejistě na 14,1% žen a 6,8% mužů.
Odpovědí francouzské vlády na vlnu teroristických útoků bylo vyhlášení výjimečného stavu. Trval od listopadových útoků z roku 2015 až do letošního podzimu. Během něj mohla policie kdykoliv nařídit domácí vězení podezřelým osobám či zakázat kulturní akce, aniž potřebovala souhlas soudce. Ani toto opatření však pocit bezpečí nezajistilo. Zvýšený počet ozbrojenců v ulicích třeba v Alison Bonettové vyvolal opačný efekt: „Měla jsem strach z vojáků, kteří chodili ulicemi. Představovala jsem si, že se zopakuje podobný útok, já tam budu a někdo z teroristů mě zabije.“
Útoky ve Francii začaly už v lednu roku 2015, kdy teroristé zaútočili na redakci Charlie Hebdo. V listopadu téhož roku se odehrálo dalších šest útoků, ty si dohromady vyžádaly na 130 obětí. Nejznámější z nich je útok na koncertní halu Bataclan, kde zemřelo 89 lidí. Mezi další místa patří například stadion Stade de France, kde v průběhu přátelského zápasu mezi Francií a Německem explodovaly tři bomby. Útočníci po odhalení spáchali sebevraždu. Patnáct obětí si vyžádala střelba v restauraci Le Petit Cambodge, stejný počet návštěvníků byl zraněn. Útoky pokračovaly i v roce 2016, konkrétně v jihofrancouzském městě Nice, kde do lidí najel nákladní vůz. Tehdy zemřelo na 87 lidí, policie pachatele zastřelila.
Útoky změnily atmosféru
V případě akutní hrozby měli vojáci povoleno okamžitě střílet. Policie měla nižší pravomoci, mohla střílet až po neuposlechnutí tří varování. Nejvíce hlídek bylo ve velkých městech jako Paříž či Marseille. Vojáci se pohybovali kolem vlakových nádraží, letišt´ a míst, kde se vyskytovalo velké množství lidí. „Neustále mě přepadají paranoidní myšlenky, že mi zavolá policie a řekne mi, že teroristé vyvraždili celou mou rodinu. Nikdo neví, kdy a kde znovu zaútočí,“ říká Francouz Zakaria Taz (24). Dodává, že dodnes se necítí dobře i u tak běžné činnosti jako je venčení psa. Neustále se ohlíží, jako by mu za zády stále číhalo nějaké nebezpečí.
„Necítím se tu dobře. Při příchodu do obchodu musím ukazovat obsah batohu, abych u sebe náhodou neschovával bombu nebo zbraň. Chápu, že je to kvůli bezpečnosti, ale obtěžuje mě to,“ popisuje změnu atmosféry ve Francii i Stephen Batteux (24).
Zákon zajistí bezpečnost
Mezi Francouzi jsou však i tací, kteří celou situaci berou s nadhledem. „Podobné věci se dějí všude ve světě. Ti lidé byli ve špatný čas na špatném místě,“ říká Dylan Thomas (22) žijící v Lyonu. Myslí si, že lidé na útoky zapomenou a postupně se smíří s novými opatřeními, které zavedla vláda.
Francouzský parlament totiž koncem října schválil protiteroristický zákon, který nahradil výjimečný stav. „Tento zákon nám umožní plně zajistit bezpečnost našich občanů,“ citoval francouzského prezidenta Emanuela Macrona web iRozhlas.cz. Nově zákon Ministerstvu vnitra povoluje vytvořit v případě ohrožení bezpečnostní zóny a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Policie může nadále provádět domovní prohlídky a úřady mohou uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud mají podezření na šíření nenávisti a terorismu. Nově zavedený zákon by měl Francouzům zajistit vyšší bezpečnost, než tomu bylo u výjimečného stavu.
