Televize je babička, sociální sítě vzkvétají. Na festivalu Všemi směry se probírala budoucnost médií
Noviny, rozhlas a televize se díky moderním technologiím za posledních několik desítek let úplně změnily. Jejich přerod reflektoval letošní ročník festivalu nezávislé publicistiky a nových médií Všemi směry, který se konal 3. května. Podle hostů, kteří na festivalu promluvili v bloku o tisku, se změnila jak forma mediálních obsahů, tak i práce novinářů. „Ještě před dvaceti lety byly tiskové konference primární zdroj informací. Když se něco dělo, do redakce přišel fax od České tiskové kanceláře. Dnes se klade velký důraz na čas, takže se všechno dozvídáme z internetu,“ přiblížil proměnu médií šéfredaktor serveru Hlídacípes.org Robert Břešt´an.
Jak z diskuze vyplynulo, klasická média tak přicházejí o publikum. „Dřív byla televize miss, dneska je to umírající babička,“ řekl moderátor Jan Kraus. Poukázal tak na to, že do mediální sféry silně zasahují nové sdělovací prostředky, jako jsou sociální sítě. Televizi například sledují lidé převážně ve věkové kategorii nad 35 let. „Myslím, že budoucnost televize je na internetu. Já už se na její produkty dívám jen na sítích,“ vysvětlil Kraus.
Seriózní noviny mají smysl
Sociální sítě jako takové jsou pro novináře velkým tématem. Jedním z redaktorů, kteří jsou velmi aktivní na Twitteru, je i Filip Horký. Za týden přidá okolo 60 příspěvků. „Jsem magor a vím to o sobě, pro mě je to zábava. Můj Twitter ale není výsledek novinářské práce, je to jenom koníček, proto ho nejde brát jako jediný a relevantní zdroj informací,“ vysvětlil.
Podle Horkého je pořád důležité sledovat média, jakými jsou například seriózní deníky. Jejich smysl vidí i politik Dominik Feri, ačkoli převážně komunikuje s potenciálními voliči pomocí sociálních sítí. „Přemýšlel jsem, zda má pro mě jako pro politika, který má cílovou skupinu mladé lidi, smysl dávat rozhovor třeba Hospodářským novinám. A přišel jsem na to, že ano. Protože když se o vás zajímá takové prestižní médium, tak má vaše práce nějakou vyšší hodnotu,“ řekl.
Povolání novináře podle Feriho nezanikne, bude se ale muset přizpůsobovat novým technologiím. „Je možné, že zpravodajství jednou budou dělat roboti,“ připustil Břešt´an. Lidský prvek je však v určitých oblastech nezastupitelný, třeba v investigativní žurnalistice, kde novinář dlouhodobě pátrá a shání informace, které nejsou běžně dostupné. Budoucnost médií však nevidí Horký ani v sociálních sítích: „Pořád jsem přesvědčen, že nemohou nahradit média. Pokud si to někdo začne myslet, jsme v háji, protože se budeme uzavírat do bublin.“