Škrty firem dopadly v první vlně na brigádníky. Mnozí studenti tak přišli o práci
Studentka Vyšší odborné školy publicistiky Kateřina Pilecká (24) pracuje jako večerní sekretářka v advokátní kanceláři. S přechodem na home office v polovině března vedení kanceláře usoudilo, že není administrativní pomoc takzvaných „večerek“ dál potřeba. „V práci jsem stále zaměstnaná, ale nemůžu do ní docházet. A jelikož jsem na dohodě o pracovní činnosti a můj výdělek závisí na počtu odpracovaných hodin, nemám momentálně žádný příjem,“ říká studentka Pilecká.
Kvůli finančním potížím neměla na nájem, a tak se musela přestěhovat zpátky k rodičům. Těm sice činži dávat nemusí, ale sama si platí školné, jídlo nebo dopravu z našetřených úspor. „Potřebuji už znovu začít vydělávat, protože ani moje úspory nejsou bezedné a pomalu se tenčí,“ popisuje Pilecká. Její vyhlídky jsou ale stále nejasné, pořád totiž neví, kdy ji zase budou v kanceláři potřebovat.
„Advokátní firma nám navíc nedávno sdělila, že ve velkém začala šetřit, a proto nám nemůže slíbit, že bychom se jako večerky mohly v brzké době vrátit,“ vysvětluje studentka a dodává, že z náznaků to vypadá, že zase začne pracovat až na podzim. Proto si začala hledat novou práci, kam by mohla chodit i během pandemie, a která by jí pomohla být finančně soběstačná. Hledání jde ale těžce. „Ve spoustě firem se šetří, a tak nemají zájem o brigádníky nebo nové zaměstnance,“ dodává Pilecká.
Někteří se dokázali adaptovat
Podobně je na tom i její spolužačka Daniela Habešová (20), která si musela hledat novou práci. Od října minulého roku pracovala jako prodavačka v obchodě se sportovním oblečením, kde měla dohodu o provedení práce. V prodejně pracovalo sedm zaměstnanců a tři brigádníci. Kritická situace však zapříčinila, že všichni tři brigádníci byli propuštěni. „Ze dne na den jsem byla bez příjmu, ale stále mám velké výdaje, protože bydlím sama s přítelem v Praze,“ popisuje studentka Habešová. Naštěstí měla velké úspory, ale i tak hned začala shánět novou práci. „Poměrně rychle jsem si dokázala sehnat náhradní brigádu v drogerii, která sice není po finanční stránce tak dobrá, ale stačí to,“ doplňuje Habešová.
Možnosti se začínají rozšiřovat
Ani pro firmy není situace jednoduchá a každá z nich se snaží udělat vše pro to, aby nemusela zavřít. „V polovině března se obchod v podstatě ze dne na den zastavil,“ říká personální ředitel jedné z největších knižních distribucí v České republice Kosmas Karel Fiala (50) a dodává, že ihned přešli na online prodej. Ale ani tyto tržby nemohly nahradit nečekaný výpadek a finanční ztráty, které každý den narůstaly. „Naší snahou bylo zachovat pracovní místa a nepropouštět stálé zaměstnance, proto jsme v první řadě museli pozastavit veškeré brigády,“ vysvětluje Fiala. V pondělí 27. dubna se otevřely provozovny do 2500 m2, tedy i většina knihkupectví. „Obchod se pomalu nastartoval. Musím ale zdůraznit slovo pomalu, protože nákup v prodejnách má stále mnohá omezení a situace má do stavu před krizí určitě daleko,“ uvádí Fiala. Provoz obchodů se přece jen obnovuje, a protože spousta zaměstnanců zůstává doma s malými dětmi, které stále nechodí do školy, prostor pro brigádníky se i v tomto omezeném provozu začíná znovu otevírat.
