Rozluštil chetitštinu. Před 65 lety zemřel Bedřich Hrozný, dnes se díky němu vyučuje chetitologie
Bedřichu Hroznému se přezdívalo „český Champollion“ podle francouzského archeologa, který rozluštil egyptské hieroglyfy. Hrozný, jenž zemřel před 65 lety, roku 1915 zveřejnil unikátní výsledky svého pátrání: rozluštil jazyk starověkých Chetitů. Díky jeho objevu se mohl rozvinout vědní obor chetitologie zkoumající tento národ, který zhruba mezi lety 1800 a 1200 př. n. l. obýval říši v Malé Asii. „Hrozný ovlivnil více vědních oborů: historii, archeologii, jazykovědu i dějiny starověkých literatur,“ říká historik Jan Adamec, který vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky.
Rozluštění neznámého jazyka je podle historika významné v tom, že může osvětlit i údaje z jiných civilizací. V chetitských textech se například objevuje doklad města Troja – píše se v nich i o Achájích a Řecích, takže byla díky rozluštění potvrzena trojská válka. „Díky pochopení neznámého jazyka zároveň můžeme poznat myšlenkový svět, kulturu i politiku nám doposud skryté staré civilizace. V tomto případě chetitské,“ popisuje Adamec.
Nejstarší zápis indoevropštiny
Hrozného objev také ovlivnil jazykovědu. „Rozluštěním chetitštiny Hrozný dokázal, že se jedná o indoevropský jazyk. Kdyby chetitština rozluštěna nebyla, vrhalo by to falešné světlo na rekonstrukci indoevropského prajazyka,“ vysvětluje Dita Frantíková z Ústavu srovnávací jazykovědy. Z praindoevropštiny se vyvinuly jazyky národů žijících v různých historických obdobích na území od západní Evropy až po Čínu. „Chetitština je nejstarší písemně zapsaný indoevropský jazyk – jediný, jehož texty pocházejí z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Obdobně staré indické texty, Rgvéda, jsou dochované až v kopiích z období po roce 1000 našeho letopočtu,“ říká Frantíková.
Hrozný při svém bádání pracoval s takzvanými boghazköyskými tabulkami. Ty byly objeveny ve stejnojmenném tureckém městě, kdysi nazvaném Chattušaš, jež bývalo hlavním městem Chetitské říše. Na těchto tabulkách bylo známé klínové písmo, ovšem do té doby nesrozumitelný jazyk. „Některá ze slovíček ale byla napsána známými sumerskými ideogramy. Hrozný si všiml, že věty se vždy skládají z podstatného jména napsaného ideogramem a slovesa. Pochopil, že pokud má vedle sebe slovo chléb, za ním sloveso, poté vodu a opět sloveso, bude to první sloveso znamenat jíst a podruhé pít. Vypadá to velmi primitivně, ale byla to skutečně geniální a velmi objevná myšlenka,“ vysvětlila pro Český rozhlas chetitoložka Jana Součková.
Prostě štěstí
A proč byl úspěšný právě Bedřich Hrozný? „U Hrozného se snoubily talent na jazyky, píle a odhodlání. Díky práci německých archeologů, kteří našli boghazköyské tabulky, měl k dispozici dostatek materiálu, který mohl luštit, porovnávat a kombinovat. To jeho předchůdci neměli. A pak měl i nezbytnou dávku štěstí,“ vysvětluje Adamec. Hrozný měl totiž kontakty z elitního prostředí berlínské univerzity, díky nimž se dostal k unikátním nálezům a mohl je zkoumat. Frantíková však tvrdí, že kdyby jazyk nerozluštil Hrozný, zřejmě by se to podařilo jinému badateli.
Když Bedřich Hrozný svůj objev prezentoval před veřejností v roce 1915, bylo mu pouhých 36 let. O dva roky později přišel s kompletní gramatikou chetitštiny. Narodil se roku 1879 v Lysé nad Labem. Rok studoval na faráře, poté ale přešel na studium starověkých semitských a orientálních textů. Muzeum v Hrozného rodném městě nese jeho jméno a v současnosti prezentuje velkou výstavu o životě a kariéře tohoto vědce.
