Reformátorka Marie Terezie: žena vládnoucí v čistě mužském světě
V pouhých 23 letech musela převzít všechny panovnické povinnosti. Do čela rakousko-uherské monarchie a tedy i českého království se Marie Terezie dostala díky vytrvalosti svého otce Karla VI. Ten neměl syna, jen tři dcery, ovšem tehdejší poměry nedovolovaly ženám usednout na trůn. Přesto se Karel VI. rozhodl, že jeho nejstarší dcera Marie Terezie, která se narodila před 300 lety, 13. května 1717, usedne na trůn. Proto Karel VI. prosadil zákon nazvaný pragmatická sankce, který uznaly sněmy všech habsburských zemí. Ten pak Marii Terezii zajistil vládnoucí pozici v habsburské monarchii. „Neměla žádné dámské vzory a jako žena se musela naučit žít a vládnout v čistě mužském světě,” vysvětluje historik Jan Adamec. Přestože ji její otec prosadil na trůn, nedal jí k tomu potřebnou průpravu a vzdělání. Stále totiž doufal, že se mužského potomka dočká.
Začátky pro Marii Terezii proto nebyly jednoduché. Proběhly války o rakouské dědictví, v nichž se spojilo Bavorsko s Pruskem a s Francií proti Marii Terezii a odmítaly uznat pragmatickou sankci. Ani české země nebyly Marii Terezii nakloněny, zvolily si za svého panovníka jiného aristokrata, Karla VII. „Česká šlechta se nejprve přiklonila k bavorskému kurfiřtovi Karlovi VII. Toho dokonce prohlásili českým králem. To samozřejmě vzájemnému vztahu mezi Marií Terezií a českou šlechtou neprospělo,“ říká Adamec.
Zrada šlechty
Přesto nakonec byla korunována v roce 1743 českou královnou. „Přikloněním k bavorskému kurfiřtovi ale mladou habsburskou panovnici šlechta zradila a Marie Terezie jí to nikdy nezapomněla. Počáteční nedůvěru se již nepodařilo plně odstranit,” vysvětluje Adamec. Dodává, že si i tak Marie Terezie vybírala spoustu rádců a diplomatů z řad české šlechty. Například moravského šlechtice Václava Antonína z Kounic-Rietbergu panovnice pověřila odpovědností za zahraniční politiku.
Nejvíce si ale lidé Marii Terezii spojují s rozsáhlými reformami, které za své vlády prosadila. V roce 1748 zavedla tereziánský katastr, což byl soupis půdy, kterou měli poddaní v nájmu. O dvacet šest let později provedla velký zásah do oblasti vzdělávání – prosadila povinnou školní docházku pro děti od šesti do dvanácti let. „Tereziánské reformy spolu s reformami jejího syna Josefa II. položily základ modernímu státu tak, jak ho známe dnes – s fungující byrokracií a státní správou, veřejným školstvím, sociálním systémem a kapitalistickou ekonomikou,” popisuje historik Adamec.
První hradní nádvoří
Češi ale na Marii Terezii nevzpomínají jenom jako na reformátorku. Připomínají ji i stavební památky na českém území. Její dvorní architekt Nicole Paccassini vypracovat kupříkladu projekt přestavby Pražského hradu. „Za její vlády získal Hrad dnešní stavební podobu. Přestavba započala změnou Rožmberského paláce na Tereziánský ústav šlechtičen,“ popsal proměny mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek pro server iDnes.cz. Panovnice také nechala vybudovat první hradní nádvoří či Tereziánský trakt. I proto byly na Pražském hradě minulou sobotu otevřeny hlavní návštěvnické objekty, jako například Starý královský palác, zdarmo. Třísté výročí narození jediné ženy, která kdy usedla na českém trůně, si ale Češi připomínali na mnoha dalších akcí. Například na zámku Konopiště se v sobotu otevřela výstava s názvem Marie Terezie – panovnice stojící u zrodu úspěšné dynastie.
