Řada vysokoškoláků využívá systém. Stát to přitom vyjde draho
Maturantka Eva Zelenková se hlásí na Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK), která je vnímaná jako jedna z nejsnazších variant, jak se dostat na vysokou. „Slyšela jsem, že berou téměř každého. Podala jsem si přihlášku, půjdu na přijímačky a budu doufat v úspěch,” vysvětluje. Při výběru školy ale o budoucnosti nepřemýšlela. „Co bude dál, se uvidí. Hlavně chci být pořád student,” dodává.
Podle Českého statistického úřadu množství přihlášených studentů v posledních letech roste a překračuje hranici 300 tisíc. Navzdory tomu však počet absolventů klesá, za posledních deset let dokonce o třetinu a ročně se pohybuje kolem 60 tisíc. Některé školy se snaží zasáhnout. „Chceme zjistit, proč tomu tak je. Nabízíme studentům poradenství v oblasti studijní neúspěšnosti, v rámci kterého řešíme příčiny,” říká garant programu z Masarykovy univerzity v Brně Tomáš Dvořák. Podle něj ale řada studentů pouze upřednostňuje práci. Chtějí se totiž vyhnout například placení sociálního a zdravotního pojištění.
Stát za jednoho pracujícího studenta odvádí přibližně 30 tisíc korun ročně. Toho chtěl původně využít i Tomáš Bílek (23), obor Provozní zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze ho však nakonec oslovil. „Nejdřív jsem se chtěl zašít, ale pak mi došlo, že by mě bavilo aranžovat zahrady a založit si v budoucnu vlastní firmu,” přiznává Bílek.
Filtr v podobě kreditů
Fitness trenér Tomáš Mráz (22), který je zapsaný na Střední průmyslové škole elektrotechnické a Vyšší odborné škole v Pardubicích, k prozření nedošel. „Jsem na oboru Sociální práce. Neplánuji se zde ale zdržet dlouho, jde mi jen o status studenta,” svěřuje se. Mráz má v současnosti stálou práci, ale nechce přijít o výhody, které studium přináší. „Příští rok zapíšu na další školu, tentokrát na Karlovu univerzitu,” plánuje.
Podle Dvořáka je prakticky nemožné identifikovat, u koho je příčinou špatných studijních výsledků tíživá situace, a kdo jen využívá systému a nebere studium vážně. „Daří se nám zaznamenávat pouze jedince, jenž se výuky neúčastní. Ti se většinou na konci akademického roku vyfiltrují, protože nesplní počet kreditů,” popisuje Dvořák.