Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky
Budova fakulty

Řada vysokoškoláků využívá systém. Stát to přitom vyjde draho

Terciární vzdělávání je v Česku dostupné téměř pro všechny, někteří si přesto této možnosti neváží a vysoké školy využívají pouze k oddálení povinností. Status studenta se stává kličkou, díky které lze snadno přelstít státní kasu. Univerzity zatím neznají způsob, jak s problémem bojovat.

Maturantka Eva Zelenková se hlásí na Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK), která je vnímaná jako jedna z nejsnazších variant, jak se dostat na vysokou. „Slyšela jsem, že berou téměř každého. Podala jsem si přihlášku, půjdu na přijímačky a budu doufat v úspěch,” vysvětluje. Při výběru školy ale o budoucnosti nepřemýšlela. „Co bude dál, se uvidí. Hlavně chci být pořád student,” dodává.

 Podle Českého statistického úřadu množství přihlášených studentů v posledních letech roste a překračuje hranici 300 tisíc. Navzdory tomu však počet absolventů klesá, za posledních deset let dokonce o třetinu a ročně se pohybuje kolem 60 tisíc. Některé školy se snaží zasáhnout. „Chceme zjistit, proč tomu tak je. Nabízíme studentům poradenství v oblasti studijní neúspěšnosti, v rámci kterého řešíme příčiny,” říká garant programu z Masarykovy univerzity v Brně Tomáš Dvořák. Podle něj ale řada studentů pouze upřednostňuje práci. Chtějí se totiž vyhnout například placení sociálního a zdravotního pojištění.

Stát za jednoho pracujícího studenta odvádí přibližně 30 tisíc korun ročně. Toho chtěl původně využít i Tomáš Bílek (23), obor Provozní zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze ho však nakonec oslovil. „Nejdřív jsem se chtěl zašít, ale pak mi došlo, že by mě bavilo aranžovat zahrady a založit si v budoucnu vlastní firmu,” přiznává Bílek. 

Filtr v podobě kreditů

Fitness trenér Tomáš Mráz (22), který je zapsaný na Střední průmyslové škole elektrotechnické a Vyšší odborné škole v Pardubicích, k prozření nedošel. „Jsem na oboru Sociální práce. Neplánuji se zde ale zdržet dlouho, jde mi jen o status studenta,” svěřuje se. Mráz má v současnosti stálou práci, ale nechce přijít o výhody, které studium přináší. „Příští rok zapíšu na další školu, tentokrát na Karlovu univerzitu,” plánuje. 

Podle Dvořáka je prakticky nemožné identifikovat, u koho je příčinou špatných studijních výsledků tíživá situace, a kdo jen využívá systému a nebere studium vážně. „Daří se nám zaznamenávat pouze jedince, jenž se výuky neúčastní. Ti se většinou na konci akademického roku vyfiltrují, protože nesplní počet kreditů,” popisuje Dvořák.


Barbora Dvořáková
Barbora Dvořáková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Zajímají mě domácí témata. Zejména například duševní zdraví, vzdělávání a jiné oblasti, která se výrazně dotýkají naší generace.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.