Poslední šanci mají v červnu. Poté deblkanoe mužů na vrcholových soutěžích končí
Mezinárodní kanoistická federace IFC už v roce 2017 rozhodla o vyřazení kategorie C2, deblkanoe mužů, z programu olympijských her. Deblkanoisté i tak doufali, že tento sport bude zachován alespoň na ostatních vrcholových soutěžích. „O vyřazení z programu olympijských her se mluvilo už od roku 2013, takže toto rozhodnutí zas tak překvapující nebylo. Všichni jsme ale doufali, že naše kategorie zůstane alespoň na mistrovství světa, Evropy a na světových pohárech,“ říká pro Generaci 20 Jonáš Kašpar.
Patnáct let dřiny
Oblíbenost deblkanoí mužů postupně klesala. Mezinárodní kanoistická federace uvádí, že nemůže tuto kategorii zachovat, protože není dost federací, které by o nijevily zájem. Hodlá ji nahradit deblkanoí mix, ve které jezdí žena i muž. Federace do smíšených dvojic vkládá větší naděje.
Kašparův part´ák Marek Šindler ale ženy v kanoi odmítá: „Tato teorie mi přijde nesmyslná. Stejně jako chlapi nikdy nebudou dělat akvabely, ženy nepatří do deblkanoe.“ Podle něj se jedná o disciplínu, která je velmi silově náročná a ženy ji nikdy nedokážou dělat na takové úrovni, aby to bylo divácky atraktivní. V září loňského roku na mistrovství světa ve vodním slalomu ve francouzském Pau přitom česká smíšená deblkanoe uspěla. Veronika Vojtová a Jan Mašek vybojovali stříbro.
Deblkanoisty Kašpara a Šindlera nejvíce mrzí, že v jejich teprve šestadvaceti letech musí ukončit kariéru. „Myslím, že těch patnáct let dřiny bychom ještě dokázali prodat. Mrzí mě, že jsme nedostali možnost dotáhnout to do konce,“ lituje Šindler. I Kašpar má pocit, že vrcholu své kariéry teprve mohli dosáhnout. „Olympiáda a medaile byly vždycky naším snem. Jedné části jsme dosáhli, druhé se nám už nedostane. Myslím, že jsme vrcholu byli hodně blízko,“ říká Kašpar. V roce 2016 na Olympijských hrách v Riu mohli vyhrát zlato. V poslední protivodné brance se ale na chvíli převrátili a kvůli této chybě cenný kov nevybojovali; skončili osmí.
Part´áka za ženu nevymění
O tom, že by začali soutěžit v deblkanoích se ženami oba sportovci ani neuvažovali. „S Markem jsme si už jako malí kluci řekli, že až jednou budeme končit, tak na vrcholu a společně,“ vysvětluje Kašpar. Ani Marek Šindler by Jonáše Kašpara za ženu v lodi nevyměnil: „Dělat něco jen proto, abych se udržel ve sportu, by mě nebavilo. Nemělo by to hodnoty, kvůli kterým sport dělám.“ První červnový víkend se tak sportovci zúčastní posledního závodu, mistrovství Evropy v Praze. „Celou zimu jsme trénovali tak, jak nejlépe umíme. Takže Evropa je teď náš největší cíl. Co bude dál, se uvidí potom,“ upřesňuje Kašpar. Se Šindlerem už nějaké plány mají, ale momentálně se ještě naplno věnují deblkanoím.
