Pijeme, jíme, ale nefandíme
S VIP visačkami na krku vcházíme do místnosti, která vypadá jako luxusní restaurace a spart´anská svatyně zároveň. Na poličkách jsou vystavené poháry, na stěnách pověšené vlajky a na zarámovaných fotografiích se díváme na spart´anské legendy — Josefa Chovance, Ivana Haška a další. Nikdo další si jich ale nevšímá. Zrak všech přítomných směřuje k obrovským stolům, které jsou obloženy různými druhy salátů, masových pokrmů a jednohubek.
Ještě dvojku červenýho
Ve spart´anském kotli vládne naprosto odlišná atmosféra. Zdroj: Antonín Klas
Pánové ve značkových oblecích, dámy s kabelkami od známých návrhářů i ti, kteří vypadají, že nečetli poznámku doporučující společenský oděv, stojí s připravenými talíři ve frontě na teplá jídla. „Dám si guláš a osm knedlíků,“ říká kuchaři drobný pán, jenž vypadá, že takovou porci bude jíst nejméně do poločasu. Za pár okamžiků už si ale u švédských stolů nabírá tortilly, salát a kuřecí kousky, které zapíjí jedním pivem za druhým.
Do začátku zápasu zbývá pár minut, a tak pomalu vyrážíme hledat naše místa. V proskleném boxu s námi sedí dalších osm diváků. Ti se ovšem více věnují sličným hosteskám, které se starají o občerstvení. Namísto vášnivých debat o právě probíhajícím zápase Sparty, která po prvním poločase prohrává 0:1, se ozývá: „Slečno, můžu ještě dvojku červenýho?“ nebo: „Mladá paní, dal bych si ještě jeden kousek!“
Prohra nevadí, hlavně, že je plný stůl
Komentování zápasu vzal proto do svých rukou asi pětiletý popletený chlapeček, který slovy „Spajta má dobjího bjankáře“ chválí každý zákrok mladoboleslavského gólmana Millera. Navíc s pětiminutovými přestávkami hlásí stav utkání.
Asi jsem si dovolila příliš, když jsem po zmařeném útoku domácích ze svých úst vyloudila citoslovce zmaru do hrobového ticha. Setkala jsem se totiž s káravými pohledy a jeden ze starších pánů dokonce nad mou opovážlivostí zavrtěl hlavou tak, že už jsem si do konce zápasu dávala velký pozor.
Domácí celek nakonec podlehl mladoboleslavskému týmu 0:3. Avšak těm, kteří vypadali z prohry alespoň trochu zklamaní, opět rozzářil obličeje fakt, že kuchaři přinášeli na stůl čerstvé delikatesy a z výčepu začal znovu téct zlatavý mok.