Novinář Janek Rubeš vyměnil pražské ulice za kuchyň. Divákům například upekl trdelník
Až devadesát procent vašich diváků jsou cizinci. Klesl vám počet sledujících, když Prahu od března navštívilo daleko méně turistů, než tomu bylo zvykem?
Naopak. Lidi sedí doma a surfují na internetu. Rozhodně to nebyl nějaký propad. Určitě se to nedá srovnat s tím, jak spadly tržby normálním průvodcům. Někteří následně začali také natáčet, ale spíše formou živých prohlídek. Jenže jejich videa, stejně jako od českých i zahraničních blogerů, jsou úplně jiná než ta naše.
Jiná? V čem?
Zahraniční blogeři často dělají moc rychlé závěry na základě prvních dojmů, neprozkoumají město do hloubky. Takže například nám Pražanům poté tvrdí, že je všude povolené pít na ulicích alkohol, což není pravda. Jenže oni to prostě od někoho slyší a dále to neověřují. Nebo rozhlašují, že Praha je moc drahá, a to jen na základě toho, že si na hranicích museli koupit předraženou dálniční známku. Nebo zaparkovali na celý den v centru města a diví se, že je to stojí kolem tisícovky.
Takže u zahraničních blogerů inspiraci pro svá díla nehledáte?
Rozhodně ne, vlastně ani nemám u koho, protože to, co děláme my, podle toho, co vím, vytvářejí na světě jen další dva lidé, kteří se částečně inspirovali u nás. Jeden z nich je z Kyjeva, ale ve svých videích bohužel mluví ukrajinsky, takže je pro něj těžké zaujmout zahraniční diváky. Poté ještě jedna Američanka, ale ta má ve videích chyby. Například doporučila cestu z letiště v New Yorku na Manhattan pomocí Uberu, prý je to ta nejlevější varianta za padesát dolarů. Jenže já našel i vlak za čtyři dolary.
Kdybych si mohl tipnout, podnikům jsem vydělal i miliardu
Bylo těžké hledat během nouzového stavu v České republice témata pro vaše videa? Přeci jen vycházejí každou neděli…
Bylo to velmi podobné jako v době před koronavirem. Ale ano, například jsme usoudili, že turistům nejvíce chybí trdelník, protože za normální situace musejí mít pocit, že ho v Praze jedí snad i psi. Takže jsme vytvořili video z kuchyně, jak děláme „tradiční“ trdelník. Ve skutečnosti je ale vlastně jedno, o čem točíme, protože většina lidí na to kouká kvůli příběhům a stejně se na ta místa pravděpodobně nevypraví.
Když se tam ti lidé nevypraví, není vaše propagace vybraných podniků tak trochu zbytečná?
Já dělám reklamu těm podnikům, které mám rád, to jsem nikdy neskrýval. Někdy mám samozřejmě odezvu, že po vydání mého videa se počet zákazníků zvýšil, konkrétní čísla ale nemám. Kdybych si ale mohl tipnout, řekl bych, že jsem všech restauracím a barům vydělal klidně i miliardu.
Zvýšil se počet českých diváků, když podle vás seděli doma a koukali na videa?
To nevím, nekoukal jsem na to. Rozhodně se zvýšil počet českých turistů v Praze a vím, že hodně z nich používalo naše videa, aby si poradili. Vím, že malá část našich diváků je českých. Tam ale není poznat, jestli je to Čech, nebo se jen nějaký cizinec dívá z Česka, takže ta čísla můžou být relativně nižší. Někdy, když mě potká cizinec na ulici, tak říká: Ty tu musíš být místní celebrita. A já jsem ve skutečnosti známý spíše v zahraničí.
