Nejstarší rockové kluby v Praze lákají na nostalgii
Popularita hudebních klubů byla po revoluci na vzestupu. Jedním ze stále oblíbených míst je kultovní Rock Café, které oslavilo 11. ledna 31 let od založení. Podle stávajícího ředitele Lukáše Růžka, který vede podnik již dvě dekády, prošel klub největší proměnou při rozsáhlých rekonstrukcích v letech 2003 až 2006. „Myslím, že přestavby interiéru jsou pro veřejnost největší vizuální změnou. Vznikl například nový hudební i divadelní sál, galerie a rekonstruovali jsme i předsálí,“ shrnul Růžek.
Architekt Jiří Šmejkal nechal v takzvané chill-out zóně odstranit boxy, čímž dosáhl zvětšení prostoru. Rock Café si však zachovalo dominantní červenou barvu, kterou designéři doplnili o prvky rezavějícího plechu, jenž podtrhuje rockovou atmosféru.
Díky změně prostorů získal klub možnost rozšířit svoje pole působnosti. „Od přestavby jsme všestrannější. Kromě hudebních a divadelních představení pořádáme nejrůznější debaty, vzdělávací besedy, výstavy nebo třeba filmová promítání. Lidé u nás tak mají možnost rozšířit si vlastní obzory,“ vysvětluje Růžek. Například v lednu si mohou návštěvníci Rock Café prohlédnout expresionistickou výstavu obrazů současného malíře Martina Šárovce s názvem Cowboys and Neanderthals.
Zavření Rock Café zabránila demonstrace
Změnila se i samotná dramaturgie koncertů, které do Rock Café stále lákají nejvíce návštěvníků. „Když jsem před dvaceti lety do klubu nastoupil, hrály tu zejména revival kapely. Naším cílem však bylo podporovat začínající umělce, a tak jsme se později zaměřili hlavně na hudebníky s vlastní tvorbou,“ konstatuje Růžek. Nyní mladou generaci do klubu láká spíš hiphop.
Po zhruba dvaceti letech od založení podniku mu hrozilo uzavření kvůli stížnostem na hluk. Proti rozhodnutí radnice Prahy 1 se ze strany veřejnosti zvedla vlna nevole. „Lidé na tehdy začínající platformě Facebook založili skupinu Zachraňme Rock Café, která měla během týdne okolo 25 tisíc členů,“ vzpomíná ředitel. V roce 2009 příznivci klubu uspořádali početnou demonstraci, která významně přispěla k záchraně podniku. Na počátku akce protestovalo okolo pěti set lidí, ke konci jich bylo dvojnásobně.
Nejstarší rockový klub v Praze sídlí na Strahově
Rock Café někdy bývá mylně připisován titul nejstaršího pražského rockového klubu. Avšak nedaleko petřínské věže mezi paneláky vysokoškolských kolejí ČVUT se v podzemí jedné z budov ukrývá o 21 let starší Strahov 007. „Náš postoj k muzice se od doby mého nástupu v roce 1988 nezměnil. Ani interiér neprošel žádnou velkou proměnou. Sedmička ale dává prostor velkému množství nových žánrů, které kdysi neexistovaly,“ vzpomíná Štefan Fábry.
Legendární klub sehrál roli například v sametové revoluci, kdy se stal střediskem studentských diskusí a čtení. „Do Sedmičky přiběhlo v pátek 17. listopadu několik lidí, kteří nám řekli, co se na Národní třídě děje. Z podniku se pak v pondělí ve čtyři ráno potají přenášela aparatura před stavební fakultu ČVUT, abychom pomohli studentům ozvučit jejich protestní proslovy,“ vypráví Fábry. Klub vysokoškolákům zpřístupnil i telefonní linku, prostřednictvím které mohli šířit informace o reálném dění v Praze.
Strahov 007 disponuje poměrně malým prostorem a namísto vyvýšeného a rozsáhlého pódia vystupují muzikanti tváří v tvář posluchačům. „Hudebníci jsou si na Sedmičce s fanoušky velmi blízko. Návštěvníci mají šanci potkat se s kapelou po vystoupení na pivu nebo na oblíbeného tvůrce narazit na záchodě, protože bar i toalety jsou společné pro všechny,“ dodává Fábry. Přestože se Sedmička nachází v srdci studentských kolejí, pozornost vysokoškoláků neláká. Nejčastěji ji navštěvují štamgasti, kterým přirostla k srdci už ve svých začátcích.
