Najděte si kus historie pomocí detektoru kovu
Miroslav Kratochvíl u místa, kde nalezl článek pásu z německého tanku Panther foto:detektorykovu.cz
Vypadá to celkem jednoduše, pořídíte si základní detektor kovu mezi čtyřmi až šesti tisíci korun, ještě nějaké ty pomůcky na kopání v zemi a vyrazíte do přírody. Pak už to chce jen dávku trpělivosti a štěstí a úspěch je zaručen. Jak je to s takovým hledáním doopravdy jsme se ale zeptali odborníka, majitele obchodu s detektory a správce internetové stránky detektorweb.cz Miroslava Kratochvíla.
„V podstatě opravdu může vyrazit každý. Podrobné studování určitých lokalit může být sice přínosem, ale někdy se nám stává, že i po velmi důsledné přípravě je výsledek takřka nulový. Jindy naopak vyrazíme na náhodné místo a slavíme objev,“ říká obchodník, který je sám aktivním hledačem.
Každý takový nadšenec by ale měl dodržovat psaná i nepsaná pravidla. Slušný hledač by vždy měl výkop po sobě zahrabat, nikdy by neměl používat detektor v archeologických oblastech, na hradech a hradištích. Ovšem najdou se i ti, kteří se ženou za zbohatnutím a kazí tak pověst všem ostatním poctivým hledačům.
Pozor na starou munici
Někdy se ale může narazit i na historicky cenné nálezy. V tom případě platí pravidlo, že co je v zemi, patří státu respektive kraji. „Náhodně objevené vzácné předměty by rozhodně měli končit u archeologů s co nejpřesnějšími nálezovými skutečnostmi. To se snažíme hledačům vštěpovat a poskytujeme jim formuláře, kam můžou detaily o výkopu zanést.“ prozrazuje dále Kratochvíl, který tak zároveň odmítá názory, že by hledači nějak poškozovali práci archeologů.
„Osobně spolupracuji s archeology řadu let. Pomáháme při výzkumech, účastníme se konferencí, školíme archeology jak správně pracovat s detektory kovů atd.“
Tento koníček ale není vždy úplně bezpečný. Stává se, že se vykope i nějaká nevybuchlá munice z druhé světové války. „V tom případě je nejlepší okamžitě kontaktovat policii, aby nález zneškodnila. Tím člověk může zachránit život nejen sobě, ale i svému okolí.“
Mrcasení zajímá i nehledače
Stránek určených pro pátrače je na internetu spousta, ale Detektorweb je zřejmě tím úplně nejnavštěvovanějším. „Registrováno máme cca 35 tisíc členů a v brzké době náš web dosáhne 10 milionů přístupů od roku 2003. Samozřejmě, že všichni členové nejsou aktivními hledači. Některé lidi náš koníček prostě jen zajímá, rádi čtou poutavé články a sledují nálezy z různých dob.“ myslí si správce webu.
Milovníků „mrcasení“, jak majitelé detektorů svému zájmu slangově říkají, tedy není zrovna zanedbatelné množství. „Aktivních hledačů, kteří vyráží pravidelně 1-2 týdně během celého roku bude dle mého odhadu asi 10 tisíc. Ostatní jsou příležitostní a „víkendoví“ hledači,“ dodává Kratochvíl.
A včem tedy tkví lákadlo tohoto koníčku? „Jeden z mých kolegů přirovnává hledání s detektory k rybaření. Nikdy totiž přesně nevíte, co ulovíte.“