Modernější verze hymny má až tři minuty. Sportovci změny odmítají
Aby si sportovec vyslechl státní hymnu, nemusí nutně vyhrát olympiádu. Píseň Kde domov můj se v Česku běžně hraje třeba i u malých sportů a před přátelskými utkáními. Skladba má 64 sekund, což se ale Českému olympijskému výboru (ČOV) zdálo málo. Proto přišel s alternativní, delší verzí hymny. Sportovcům ale vyhovuje ta stávající. „Nepřijde mi krátká, jsem na ni zvyklý. Líbí se mi a nechápu aktivitu, která vede lidi k předělání hymny, a to z jakýchkoliv důvodů,” říká bývalý kapitán HC Slavia Praha Milan Antoš (47). Ve světě dokonce existují i kratší verze, například slovenská píseň Nad Tatrou sa blýská má dokonce jen půl minuty.
Zapomenutá druhá sloka
ČOV nabídl rovnou tři varianty písně – vokální, instrumentální a s nevyužívanou druhou slokou. S úspěchem se ale nepotkaly. „Svou jemnou melodií, znělostí a jednoduchostí je ta momentální skvělá. Upravená hymna se mi zdá jako slátanina a její poslech ve mně nevyvolává národní hrdost, jako ta stávající,” říká hráč amerického fotbalu Matěj Setíkovský (23). Předseda ČOV Jiří Kejval tvrdí, že jsou sportovci oproti ostatním zemím ochuzeni o čas, který mohou strávit na stupínku vítězů. Navrhoval by skladbu dlouhou až 80 sekund.
Podle Kejvala vznikla delší verze proto, aby vyvolala debatu, v žádném případě ji prý ale nikomu nenutí. Výbor za ni přitom utratil 600 tisíc korun. „Sportovci mají sportovat a nedělat pokusy. Před zápasem jsme my, jako rozhodčí, tak i hráči soustředěni na utkání. Posloucháním dlouhých písní se ta koncentrace ztrácí,” říká Patricie Vokalová (22), která působí na mezinárodní úrovni jako hokejbalová rozhodčí. Hymna se ale jen tak nezmění, k tomu by se musel přepsat i zákon o státních symbolech, kde je jasně napsané, že má hymna jednu sloku. Dokonce obsahuje i notový zápis, podle kterého se mají všichni řídit.
Pocit národní hrdosti
Sportovci si píseň Kde domov můj spojují s národní hrdostí i s nabuzením do zápasu. „Myslím si, že v každém aspoň trochu vzbuzuje národní hrdost. Obzvlášt´ při mezinárodních utkáních, kdy si člověk uvědomí, že reprezentuje nejen svůj klub, ale i Česko,” vypráví druholigový hokejista David Vyskočil (22), který si mohl hymnu poslechnout přímo na ledě například před zahájením zápasu na mezinárodních turnajích.
V některých hráčích vyvolá hymna velmi silné emoce. „Když jsme v minulé sezóně hráli semifinále 3. ligy, tak přišlo více diváků, než jsme zvyklí. Celé se to pojalo slavnostněji, proto nám pustili hymnu. Znervózněl jsem, protože takový ceremoniál dodal celému utkání větší vážnost,” říká Setíkovský. Podle něj je délka současné verze pro sportovní příležitosti dostačující.
