Mít dítě při studiu není hendikep. Matkám se dostává podpory
Pavlína Sedláčková (24) se stala maminkou ve druhém ročníku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dítě s přítelem plánovali, ač to v její situaci nebývá běžné. „Vzhledem ke studijním povinnostem mé rozhodnutí připadá mnohým nesmyslné, ale já ho nelituji. Školu si můžu uzpůsobit, takže mám na výchovu dítěte mnohem víc času, než bych měla například při práci,“ popisuje Sedláčková. Být matkou během vysoké školy je ale pro řadu žen výzva. Důvodem bývají omezené časové i finanční možnosti nebo nedostatečná podpora ze strany partnera či blízkých.
Plánované i neplánované mateřství by však nemělo být důvodem pro ztrátu studijních ambicí. České univerzity se snaží myšlenku podpořit. Se zákonem o vysokých školách byla v roce 2013 zavedena takzvaná „uznaná doba rodičovství“ (UDR). Studenti mají s registrovanou UDR nárok nejen na individuální plán, ale také prodloužení maximální doby studia nebo možnost jej kdykoliv během akademického roku přerušit bez započítání do celkové doby, kterou na škole stráví.
Univerzity se snaží pomáhat
Každá žena vnímá mateřství jinak. Pro některé představuje role matky práci na plný úvazek. V případě, že se studentky nechtějí vzdát vysoké školy, rodičovství často oddalují na dobu neurčitou. „Po dosažení titulu přichází čas na získání praxe a dobytí si čestného místa na trhu práce. Dítě do kariérních vzorců dnešní doby téměř nezapadá,“ uvádí psycholožka Karolína Koudelková.
Nicméně je ale podle odbornice terciární vzdělání ke studentům-rodičům ohleduplné. Čím dál tím méně žen musí v poslední době čelit volbě mezi vzděláním a mateřstvím. „Většina vysokých škol se snaží studentkám v náročnější situaci pomoct třeba s hlídáním,“ dodává. Například Univerzita Karlova (UK) v rámci svých fakult dokonce provozuje několik dětských koutků a mateřských školek.
Studující rodiče drží pospolu
Pozitivní zkušenost s přístupem školského systému k rodičovství má i trojnásobná maminka a zakladatelka Spolku studujících rodičů Aneta Ženíšková. „Díky Centru Carolina se nám podařilo oslovit všechny studenty s evidovanou uznanou dobou rodičovství. Vznikla tak neformální skupina, ze které se později stal zapsaný spolek,“ popisuje absolventka Přírodovědecké fakulty UK.
Podle Ženíškové vysokoškolákům s dětmi situaci ulehčuje nejen akademická pomoc, ale především vzájemná podpora. „Je důležité, abychom byli všichni propojení a mohli si předávat zkušenosti, vzájemně si radit a podobně,“ vysvětluje. Členové rodičovského uskupení mají facebookovou skupinou, kde se pravidelně domlouvají jak na online tak i offline schůzkách. „Mateřství a studium se nevylučují. Stačí se školou a spolužáky táhnout za jeden provaz a neházet si klacky pod nohy,“ dodává s faktem, že dokonce spousta vysokoškolských pedagogů už dítě nevnímá jako studijní hendikep.
