Lidé z brazilské Bataypory tančí polku a poslouchají Nohavicu
„Ahoj, jak se máš?“ Těmito slovy se nezdraví pouze Češi, ale i někteří Brazilci. V největším státě Jižní Ameriky se totiž nachází takové malé „české městečko“. Leží na území Matto Grosso do Sul a jmenuje se Bataypora, což v překladu znamená Bat´ova dobrá voda. Po vzoru Zlína ho roku 1953 nechal vystavět Jan Antonín Bat´a, nevlastní bratr Tomáše Bati – zakladatele slavných obuvnických závodů.
Do Bataypory se letos v létě vypravil Jakub Petera (27). „Od hrníčku po traktory je to tam jedna vzpomínka na českou zemi vedle druhé. Farmáři jezdí v Zetoru, vědí, kdo to byl Havel a znají písně Jarka Nohavici, “ vypráví Petera. V současné době žijí v Bataypoře tři rodiny s českým původem, ale tradice neudržují jen oni.
Výuka českého jazyka v brazilském městečku. Foto: Jakub Petera
Ve městě, které má zhruba deset tisíc obyvatel, existuje i škola, na které se od roku 2005 vyučuje český jazyk a někteří krajani ho díky tomu ovládají velmi dobře. Každý rok se kurzu účastní asi třicet lidí. Mezi Brazilce, kteří mluví česky patří i Dolores Bat´a Arambasic (65), vnučka zakladatele města.
„Češi mají tradice, my sambu“
S Dolores vedl Jakub Petera rozhovor, o který se s redakcí Generace20 podělil. Bat´ova vnučka v něm svérázně vypráví, jaký má na Čechy názor: „Vy máte dobrou hlavu. Nejste vojáci a bojovníci, co by se někde rvali, ale statečnost máte obrovskou. Vy jste zvítězili, vy jste přežili. Máte tradice.“ Podle Dolores Brazilci takoví nejsou. „My máme fotbal a sambu,“ dodává se smíchem.
Bataypořané mají Českou republiku v oblibě a dokazují to i tím, jak bravurně tančí české tradiční tance. Naučili se je v tanečním spolku Klenot, který vlastní i moravské kroje. „Když nám tam jeden černoch předváděl, jak umí polku, připadal jsem si, jako bych nikdy nebyl v tanečních,“ vzpomíná Petera.
Bataypora ale není jediné město založené Bat´ou. Mezi další patří například Batatuba, Bataguassu či Mariapolis – pojmenovaná po jeho manželce. V tamních končinách mimo jiné zakládal i obuvnické závody, stavěl kina, silnice a železnice.
Tajná podpora exilové vládě
Taneční soubor Klenot vlastní několik moravských krojů. Foto: Jakub Petera
Když firmu Bat´a vedl Jan Antonín, dostala se téměř na všechny kontinenty. Po Mnichovské dohodě obchodník odcestoval do zahraničí, odkud pod pseudonymy posílal Benešově exilové vládě peníze. Velká Británie a USA však Bat´u neprávem umístily na černou listinu kolaborantů s nacistickým Německem, protože se prý otevřeně nepřipojil k odbojovému hnutí.
Byl odříznut od veškerého majetku a odjel právě do Brazílie, kde ho za zrádce nepovažovali. Chtěli po něm, aby ze země vytvořil druhé Spojené státy. Druhá světová válka skončila a Bat´a, místo toho, aby se mohl vrátit do rodné země, byl bez jakéhokoliv předvolání roku 1947 odsouzen Národním soudem na patnáct let vězení a konfiskaci majetku. Janovi nakonec zůstala pouze část firmy na území Brazílie. Zemřel v roce 1965 v Batatubě. Byl očištěn až v roce 2007.
