Lezec na umělé stěně: Když jsem byl poprvé nahoře, zatočila se mi hlava
Na umělou stěnu můžete přijít i bez výbavy. Většina středisek vám za poplatek půjčí vše potřebné a personál by měl poskytnout i rychlou instruktáž. Jednou z velkých výhod sálového lezectví je bezpochyby lepší dostupnost. Nemusíte se vydávat do skal Českého ráje, umělé stěny jsou často součástí fitness center přímo ve městě. „S horolezectvím jsem začínal na stěně v Praze, časově je to méně náročné, než přejíždění na přírodní skály,” říká student Tomáš Marvánek.
Konec závratí díky tréninku
Do tohoto sportu se pustil před třemi lety, když ho spolužačka přemluvila, aby jí šel dělat jištění. Lezectví na umělé stěně se technicky od klasického venkovního horolezectví příliš neliší, výbava je témeř stejná a stále je potřeba dvou lidí – jeden zdolává výšky, druhý ho jistí na laně zespoda. Tomáš se prý ze začátku výšek bál, postupně ale strach opadl. „Není to legrace, bál jsem se i na našem balkoně ve třetím patře. A když jsem poprvé vylezl do výšky čtrnácti metrů, pěkně se mi zatočila hlava,” vzpomíná Tomáš na své začátky. Zároveň však dodává, že právě díky lezení se závratí téměř zbavil.
Tím, že se Tomáš vypořádal se strachem z výšek, se mu nabídly nové možnosti. Pravidelným tréninkem se vypracoval dle svých slov na slušnou úroveň. Založil rozrůstající se skupinu sportovních lezců, kde také zaučuje nováčky. „Dobré je, že se vzájemně hecujeme,” pochvaluje si. Zdravá soutěživost je podle něj ve sportu důležitá, protože podporuje nadšení.
Ve špičce se lézt nevyplatí
Častým problémem sportovního lezení je přelidnění na stěně. „My studenti máme jistou výhodu. Díky rozdílnému rozvrhu ve školách se nám často podaří stihnout dopolední hodiny, kdy není ještě takový nával. O víkendu raději lézt nechodím, stěny bývají přeplněné a vstupné je dražší,” říká Marvánek. Jeho tvrzení podporuje i Marie Janoušková, provozovatelka lezeckého centra v Praze: „V odpoledních hodinách a o víkendu je návštěvnost skutečně zhruba o padesát procent vyšší. My to samozřejmě vítáme, zkušenější lezci ale raději chodí mimo špičku.” Také dodává, že s takzvanými víkendovými lezci se zvyšuje i riziko lehčích poranění v důsledku nepozornosti. Většinou jde však jen o odřeniny či natažené svaly, díky jištění jsou vážné úrazy ojedinělé.