Lepší kelímek na kávu Zemi nezachrání
Na problém kromě Evropské unie zareagovaly i firmy jako Starbucks nebo Costa Coffee. Slíbily například nahrazení papírových kelímků na kávu, které obsahují příměs plastu a nejdou proto zrecyklovat, kalíškem z kukuřičného škrobu. A svět opět pomalu ulehl ke spánku a cítil se spasen.
Jenže představa, že nahrazení plastového výrobku nebo obalu nějakou alternativou představuje řešení, je jen naivní víra ve spásu. Jde o spoléhání se na zázraky, které lidem umožní žít ve standardu, na který jsou zvyklí. Stanovisko Starbucksu získalo velkou, ale krátkozrakou podporu. Málokdo zvažoval, jaké důsledky vlastně takový krok má. Kolik zemědělské plochy se bude muset vyhradit na pěstování kukuřice pro výrobu kelímků. Do jaké míry poškodí růst této plodiny, která patří mezi nejméně šetrné, půdu.
Pětiletý výzkum Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky navíc ukázal, že se tyto takzvané bioplasty v přírodě nerozkládají tak dobře, jak výrobci deklarují. Potřebují totiž k rozkladu správné podmínky ve speciálním kompostéru, které na skládce odpadu nikdy nenastanou.
Lidstvo žije stylem, který velmi brzo Zemi vyčerpá, což je prostá realita, kterou si prostě někteří nechtějí přiznat. Raději pochybnosti o ekologii zabalí do černých pytlů a hodí na skládku v naději, že když jim sejdou z očí, sejdou i z mysli. Hlavním předpokladem pro zlepšení situace je zejména osvěta lidí, ochota přemýšlet v souvislostech a na tomto základě upravit životní styl.
Bohužel i přesto, že jsou v současnosti informace z historického hlediska dostupné nejsnáze, velkému podílu populace prostě sebevzdělávání za tu námahu nestojí. Pak by ale lidé měli počítat s tím, že život stylem „Po nás potopa“ přinese světu záplavu s plastovým odpadem na vlnách. Nepotřebujeme kupovat každý den kávu s sebou do „lepšího“ kelímku, ale do znovupoužitelného.
