Kuchařka pro chudé čelí kritice. Podle specialistů nejsou recepty výživově hodnotné
Spojení slov levně a chutně, kterými se proslavil televizní moderátor Láďa Hruška, už neplatí pouze pro jeho recepty. Podobným heslem se řídilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s dalšími organizacemi při vydání Úsporné kuchařky, které se začalo přezdívat Kuchařka pro chudé. Jejím hlavním cílem je naučit lidi zpracovávat efektivně jídla z potravinových bank. Podle výživových poradců, kteří kuchařku kritizují, se ale recepty, které měly být úsporné minuly účinkem. „Recepty v kuchařce rozhodně nejsou zdravé ani úsporné. Z potravin, které daní lidé získají v potravinové bance lze vymyslet mnohem lepší recepty,“ myslí si výživová poradkyně Jana Česlíková z poradny Svět zdraví.
Polévka ze zeleninových odřezků
Osmačtyřiceti stránková kuchařka obsahuje recepty nejen na polévky, pečivo a hlavní jídla, ale také několik nápadů s označením jako „záchranářské recepty“. Ty se skládají především ze zbytků jako například zeleninová polévka, která se připravuje ze stonků z rajčat, zdřevěnělých konců chřestu nebo tvrdého košt´álu brokolice. „Polévka ze zeleninových odřezků je vytvořená organizací Zachraň jídlo a není na ní nic špatného. Je zdravotně nezávadná,“ komentuje kritiku vývaru zástupkyně tiskového oddělení Barbara Hanousek Eckhardová. K tomu, zda se na sestavování kuchařky podíleli i lékaři, se ale ministerstvo nevyjádřilo.
Polévku ze zbytků ale neocenili ani v ostravském Azylovém domě pro matky s dětmi, kde kuchařku od MPSV získali. Zároveň ale ocenili ochotu ministerstva a jiných organizací, aby pomohli sociálně slabším s vymýšlením jídel. „Kuchařku jsme dostali, ale zatím jsme si ji jen letmo prohlédli. Některé recepty určitě využijeme, ale moc se nám nezamlouvala třeba polévka ze zbytků, kterou tvoří zvětralé víno a zeleninové odřezky. Ta se nám moc nezamlouvala a myslím, že pro děti není vhodná,“ říká vedoucí azylového domu Dagmar Dančevská.
Chybějící zdroje bílkovin
V jídlech, které tvoří většina potravin z potravinové banky, ale podle specialistů chybí hlavně bílkoviny. „V kuchařce chybí například alternativní zdroje bílkovin, jako třeba vejce nebo tofu, které je levné. Lepší výživovou hodnotu za méně peněz splňuje i sýr mozzarella, který lze ve slevě sehnat za 15 korun. Záleží však na možnostech daného člověka. Vejce je ale levnější a hodnotnější než maso z konzervy,“ objasňuje Česlíková. S výživovou poradkyní z poradny Svět zdraví se shoduje i odbornice Jana Olejníčková. „U polévek se často vyskytuje párek, který bych vyškrtla nebo ho nahradila třeba uzeným masem. Ve finále totiž kuchařka spíš naruší správnou životosprávu,“ říká Olejníčková.
Jídla z konzerv, které si mají lidé z kuchařky vařit podle specialistů často vyjdou na více peněz, než kdyby si je uvařili z čerstvých surovin. Jde například o fazolový guláš, který se má skládat ze tří konzerv. „Rozumím tomu, že si lidé pobírající sociální dávky mnohdy nemohou vybírat. Ti, co mají jídlo z potravinových bank už vůbec ne. Proč by je ale MPSV mělo učit vařit nehodnotné recepty, když jim může ukázat, že i z mála ingrediencí jde udělat dobré jídlo, které je zasytí,“ dodává Česlíková. Výživové poradkyně se tak shodují, že nápad vytvořit Úspornou kuchařku je dobrý, podle nich se v ní však nedbá na to, zda jsou jídla zdravá a hodnotná.
