Kardiocentra zlepšují orientaci pacientů
Po traumacentrech a onkocentrech, přichází na řadu budování sítě kardiocenter, která v sobě zahrnují kardiologická, kardiochirurgická, angiologická a cévně chirurgická pracoviště. Nejdříve se musela vytvořit jednotná pravidla jaké technické vybavení a personální obsazení musí zdravotnické zařízení splňovat pro přidělení tohoto statusu, nebot´ ještě nedávno se takto nazývalo kde co. „Když si někdo pověsil na dveře ceduli ‚kardiocentrum‘, tak se jím stal. Nový přístup usnadní přehled pacientům, protože tentokrát je za tímto titulem určitý obsah a garantovaná kvalita,“ upozorňuje Šnajdr.
V lednu loňského roku byl ustanoven odborný auditní tým, skládající se ze zástupců odborných společností a zdravotních pojišt´oven. „Tento tým nejdříve určil podmínky a poté objížděl všechny přihlášená pracoviště, aby si ověřil, zda údaje uvedené v přihláškách odpovídají skutečnosti,“ vysvětluje proces výběru náměstkyně ministryně zdravotnictví, Markéta Hellerová. Výsledkem je jedenáct komplexních kardiovaskulárních center a dalších šest, která poskytují stejné služby, kromě kardiochirurgie. „Jsme přesvědčeni, že tento počet je optimální a není potřeba ho do budoucna zvyšovat ani redukovat, protože redukce by mohla být na úkor regionální dostupnosti. Momentálně neexistuje v České republice místo, které by bylo dále než 80 kilometrů od nejbližšího kardiocentra,“ dodává k hustotě pokrytí Petr Widimský z České kardiologické společnosti.
Dalším krokem bude dovybavení těchto specializovaných pracovišt´ potřebnými přístroji. Do 8.4.2010 mohou jednotlivá zařízení předkládat své projekty. Zhruba jeden a půl miliardy korun, které bude ministerstvo zdravotnictví čerpat z evropských fondů prostřednictvím Integrovaného operačního programu zaměřeného na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury veřejné správy, bude rozděleno v průběhu léta tohoto roku. Komplexní kardiocentra mohou získat až osmdesát miliónů, kardiocentra druhého stupně čtyřicet milónů.
„Nejde však o investici od stolu, jejíž účelnost by mohla být sporná. Každé zdravotnické zařízení si může požádat jen o to, co je již zastaralé nebo to postrádá. Žádosti jsou opět auditovány na místě, aby nedošlo k zbytečnému plýtvání,“ přibližuje způsob čerpání evropských peněz Šnajdr. To, že nejde o úplně standardní jev, dokládají slova Widimského: „Na rozdíl od předchozích zkušeností je tentokrát volba nechána na odbornících a nikdo jim do toho nemluví.“
Komplexní kardiocentra
– FN Královské Vinohrady v Praze
– Všeobecná FN v Praze
– FN Motol v Praze
– IKEM v Praze
– FN v Plzni
– FN v Hradci Králové
– FN v Ostravě
– Nemocnice Podlesí v Třinci
– FN v Olomouci
– Nemocnice České Budějovice
– FN u sv. Anny v BrněKardiocentra II. stupně
(bez kardiochirurgie)– Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně
– Krajská zdravotní Ústí nad Labem
– Krajská nemocnice Liberec
– Nemocnice Jihlava
– Ústřední vojenská nemocnice Praha
– Karlovarská krajská nemocnice