Gesta mohou prozradit i to, co sami nevíme
Ne o všech přitom musíme sami vědět. Naopak. Vypadá to, že většinu času jednáme spíše bezděčně, pouze v souladu s podvědomím. Proč Kuba chodí v červeném tričku a Jana v modrém? Červená je barva agresivity — říká o vás, že jdete vyhrát, že se jdete poprat. Naopak modrá jako by říkala: „Neboj, jsem tu pro tebe.“ Ne nadarmo se zase říká o lidech, kteří si libují v siláckých gestech, že jsou doma pod pantoflem, a naopak — ten nejtišší a nejskromnější z kolektivu jako jediný vběhne do hořícího domu, když slyší volání o pomoc.
Lhaní zase vytváří vnitřní napětí, na které člověk chtě nechtě reaguje projevem neklidu. Může se potit na čele, uhýbat očima nebo třeba dělat logické chyby v projevu. Zkušenější lháři se pak snaží tyto symptomy krýt. Pot zahladí výmluva na horko nebo na nemoc, uhýbání očí brýle nebo pokukování na hodinky.
Mezery v tom, co lhář říká, může skrýt buď nezvykle pomalou mluvou, která mu dá více času na promyšlení postupu a návaznosti informací, nebo naopak hekticky rychlým brebentěním, které je ospravedlněním přeřeků samo o sobě.
Něco podobného se dá vysledovat i u pohybů rukou. Lhář si s oblibou zakrývá oči nebo pusu. Podezření z neupřímnosti může eliminovat drbáním nebo filosofickým posedem spojeným s pošimráváním na bradě či pod nosem.
Ne všechny metody rozpoznávání lži jsou ale stoprocentně spolehlivé. „Snad častěji ten, kdo lže, očima uhne, ale jsou lidé, kteří mluví pravdu a uhnou očima. Může se totiž stát, že se za to, co říkají a právě za to, že jde o pravdu, stydí,“ vysvětluje psychoterapeut Jan Knop. „O tom, že je těžké rozpoznat člověka, který lže, svědčí sestrojení detektoru lži. Ani ‘důkaz’ s jeho pomocí není zcela zaručený,“ dodává. Koneckonců fakt, že se někdo potí, může opravdu znamenat, že je mu horko.
Sporná situace nastává také v případě, kdy má každý takzvaně vlastní pravdu. „V psychoterapeutické praxi pracujeme s psychickou realitou. Jak rozdílná pojetí psychické reality, tedy pravdy, jsou, je velmi dobře vidět, pokud pracujeme s partnery. Každý z nich má pravdu. Podstatné je pracovat s tím, aby člověk nelhal sám sobě,“ zakončuje vysvětlení Knop.
Rada na závěr tedy zní: Nesnažte se hledat lež tam, kde není. To, že s vámi někdo mluví a má při tom černé brýle na očích neznamená, že vám lže, ale spíše to, že je hulvát.