Donald Trump své nesplněné předvolební sliby odbývá mávnutím ruky
Pětačtyřicátý americký prezident Donald Trump během svých projevů před nástupem do úřadu hlásal, že v prvních sto dnech provede nejzásadnější změny v rámci zákonů. Sliby nazval „předvolební smlouvou s voličem“, což je Trumpův pomyslný kontrakt o tom, jaké činy budou začátky jeho prezidentování provázet. Od svých slibů ale začal postupem času upouštět, jelikož zjistil, že jejich uskutečnění nebude vůbec lehké.
Z rozhovoru pro americkou tiskovou agenturu Associated Press vyplynulo, jak prezident Spojených států hodnotí svých 100 dní prezidentování. „Myslím, že sto dní je jen umělá bariéra. Hodnocení takto krátkého období není smysluplné,“ řekl Trump. Ve svém projevu na shromáždění v Harrisburgu 29. dubna poté pronesl, že jeho vláda je zatím nejlepší v historii Spojených států amerických.
Zeď má stopku
Jedním z hlavních plánů, které provázely Trumpovu volební kampaň, bylo postavení zdi na hranicích mezi Mexikem a Spojenými státy americkými. Postavení zdi by podle Trumpa mělo eliminovat příchod nelegálních imigrantů do Spojených států, zastavení převozu drog a zločinnost. Bariéra mezi dvěma státy ale zatím nebyla postavena a to hlavně kvůli nejasnému financování. „My tu zeď postavíme, nebojte se,“ řekl americký prezident na dubnovém shromáždění v Harrisburgu. Podle politologa Jakuba Bakuleho ale není pro Trumpa stavba zdi zase tak důležitá. „Pro prezidenta není stěžejní zrušení zákazu těžby ropy, omezení muslimské imigrace nebo bariéra mezi Mexikem. Více než o to se totiž zajímá o svou popularitu,“ komentuje chování Trumpa.
Bakule říká, že nebezpečným precedentem může být i uskutečněný útok na Sýrii ze začátku letošního dubna, v němž přišlo o život několik desítek lidí. Syrské vládní letectvo provedlo nálet na město Chán Šajchún, které ovládají teroristické islámské organizace. Trump jako odvetu nařídil mířenou střelu na leteckou základnu v Sýrii, odkud byl veden chemický útok. „Byl to okamžik, kdy ho veřejnost nejvíce podpořila, protože se jednalo o jedinou ‚zbrklou‘ politiku, kterou ocenily i politické osobnosti,“ říká Bakule.
Zrušení Obamacare
Jedním ze stěžejních milníků mělo být i zrušení zdravotnické reformy exprezidenta Baracka Obamy, takzvané Obamacare. Ta reguluje přístup ke zdravotnímu pojištění, aby si jej mohlo dovolit i chudší obyvatelstvo. Americký prezident plánoval tuto reformu podstatně upravit. První pokus o zrušení reformy byl však neúspěšný a hlasování bylo na popud Bílého domu zrušeno. Trump během hlasování obvinil demokraty, že s Bílým domem při snaze zrušit Obamacare nespolupracují. „Jestli je v něčem americký systém dobrý, tak je to velké množství brzd, které dokážou blokovat možné politické změny. Bojoval s tím už Barack Obama. Ukázkou v praxi pro Donalda Trumpa bylo právě první odmítnutí zrušit Obamacare,“ vysvětluje Bakule. Americký prezident však dlouho neotálel a ve Sněmovně reprezentantů opět loboval za svou náhradu – takzvanou Trumpcare. Podle The New York Times může nový zákon, který reformu upravuje, připravit o pojištění zhruba 24 milionů Američanů. Návrh byl schválen a nyní se čeká na verdikt Senátu, který bude rozhodovat v červnu.
Signing documents to allow Mattis and Kelly to be sworn into Cabinet and an executive order on #Obamacare. https://t.co/zg3WP9w8xC pic.twitter.com/OMOGLTkCDA
— President Trump 45 Archived (@POTUS45) January 21, 2017
Dalším z dekretů amerického prezidenta bylo zamezení přístupu uprchlíků a občanů vybraných muslimských zemí do USA. Prezidentské nařízení vzbudilo další vlnu protestů a způsobilo kolapsy na letištích a aerolinky jako například Emirates, musely kompletně změnit stavbu posádek. Na území Spojených států se tak několik dnů nemohli dostat občané Íránu, Íráku, Sýrie, Súdánu, Libye, Jemenu a Somálska. A to i přes platné pasy, víza, dvojí občanství a zelené karty.
Federální soud v Seattlu ale prezidentský dekret zablokoval a odvolání Trumpa bylo zamítnuto i u soudu v San Franciscu. Před samotným rozsudkem se Trump vyjádřil na Twitteru takto: „Hrozba radikálního islámského terorismu je velmi reálná, jen se podívejte na Evropu a Blízký východ. Soudy musí jednat rychle!“ Trump poté vydal nový dekret, ze kterého vyškrtl Írák, s novelou však opět neuspěl.
První rezignace
Trump jmenoval i několik nových ministrů. Mezi nimi je například Rex Tillerson, ministr zahraničí, který v minulosti dostal Řád přátelství od ruského prezidenta Vladimira Putina nebo ministr obrany James Mattis, bývalý generál americké námořní pěchoty. Během prezidentské kariéry Donalda Trumpa ale došlo i k první rezignaci. Michael Flynn, hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu, odstoupil ze své funkce kvůli vyšetřování jeho vazeb na Rusko. Nově jmenovaným hlavním bezpečnostním poradcem se tak stal generál Herbert Raymond McMaster. Dalším z důležitých momentů stěžejního období Trumpa bylo i jmenování nového nejvyššího ústavního soudce Neila Gorsucha.
Falešné obvinění
Jedna z nejkontroverznějších událostí, která se během prezidentování Donalda Trumpa stala, bylo neověřené prohlášení na sociální síti Twitter. „Hrozné! Právě jsem zjistil, že mě Obama v kanceláři v Trump Tower odposlouchával,“ napsal americký prezident. Jeho tvrzení popřel bývalý Obamův poradce Ben Rhodes a jeho mluvčí Kevin Lewis. „Žádný prezident si nemůže objednat odposlechy. A tato omezení jsou tu od toho, aby chránila občany před lidmi, jako jste vy,“ reagoval na Trumpův příspěvek Ben Rhodes.
How low has President Obama gone to tapp my phones during the very sacred election process. This is Nixon/Watergate. Bad (or sick) guy!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 4, 2017
Donald Trump se snaží být neustále v hledáčku médií a s některými z nich vede i „válku“. Americký prezident kritizuje práci novinářů už od jeho inaugurace. Na zpravodajských portálech se objevily fotografie, které srovnávaly účast publika během slavnostního dne s jeho předchůdcem Obamou, což se prezidentovi nelíbilo. Čeho také nešetří, je jeho sebe propagace na Twitteru. Přidává v průměru pět příspěvků za den. Svých prvních 100 dní však hodnotí kladně a své nesplněné předvolební sliby, podle agentury Reuters, odbývá mávnutí ruky. Američané, stejně jako většina obyvatel světa, na něj mají odlišné názory. „Spoustě lidem není náš prezident sympatický, řekl bych ale, že se snaží. Navíc se ničeho nebojí, možná to je ten důvod, proč je odsuzován,“ říká rodák z Washingtonu Anya Orji.
