Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Lži se šíří rychleji než pravda, říká Batelková ze Zvol si info

Veronika Batelková (26) vystudovala žurnalistiku a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Zjistila však, že by ji novinařina dlouhodobě nenaplňovala, a tak se rozhodla o médiích spíše mluvit. V současné době působí jako předsedkyně studentského spolku Zvol si info, který se zaměřuje na rozvoj mediální gramotnosti. Klíč k ní vidí ve správné komunikaci a porozumění.

Existuje univerzální návod, podle kterého lze předejít vlivu dezinformací?

Člověk by měl pracovat nejen na kritickém myšlení, ale i soudném přístupu k sobě samotnému. Je potřeba se naučit zpochybňovat vlastní názory a ptát se, proč věřím zrovna tomu, čemu věřím.

V rámci přednášek se setkáváte především s žáky základních a středních škol. Na jaký problém v jejich případě nejčastěji narážíte?

Většinou si vůbec nepřipouštějí svou náchylnost vůči dezinformacím. Mylně se domnívají, že je nemůže nic ohrozit, protože téměř vyrostli s telefonem v ruce.

Nemá na to vliv fakt, že je ve společnosti větší důraz kladen na mediální gramotnost seniorů?

Většina studentů se odvolává právě na rodiče a prarodiče, kteří bývají cílovými příjemci řetězových mailů a podobně. Pravdou ale je, že jsme na dezinformace všichni náchylní úplně stejně. Každý máme nějaké hodnoty a přesvědčení. Selektivně si vybíráme, čemu věnujeme pozornost a čemu věříme. 

Jak s tím pracovat?

Rozhodně nemá cenu na nikoho tlačit. Ve Zvol si info se snažíme téma zatraktivňovat, třeba na Instagramu. Chceme lidem poskytnout co nejsnazší cestu k pochopení problematiky.

Právě sociální sítě jsou často považované za zlo moderní doby. Máte stejný pocit? 

Problém nepředstavují samotné sítě, ale algoritmy. Je potřeba lidem neustále vysvětlovat, jak fungují a obecně rozšiřovat mediální i informační gramotnost. 

Pro uživatele zábavních médií však neplatí téměř žádná pravidla, mohou sdílet v podstatě cokoliv. Neměl by být obsah nějakým způsobem regulován?

Zavést jednotný kodex pro miliardy uživatelů je prakticky nemožné. Spoléhá se na morální kompas každého jedince. Žijeme v demokratické společnosti. Kdo by měl rozhodovat o tom, co je přijatelné a co už ne?

Vy osobně jste proti stahování dezinformací z veřejného prostoru?

Dříve bych řekla, že ano. Když začala válka na Ukrajině, vláda mazala weby šířící falešné zprávy. Najednou jsem takový krok vnímala jako správný. Šlo o informace zasahující do bezpečnosti státu i jedinců, což je nepřijatelné. Před omezováním svobody slova ale stále upřednostňuji vzdělávání v oblasti ověřování informací.

O to se snažíte v organizaci Zvol si info, která funguje už sedm let. Změnil se za tu dobu váš přístup?

Ze začátku jsme v boji proti dezinformacím využívali především fact checking (prověření faktického tvrzení s cílem určit jeho pravdivost a správnost, pozn. red.). Dnes už víme, že předkládat holá fakta je o ničem. Nejvíce záleží na komunikaci a porozumění.

Jak taková komunikace vypadá v praxi?

Možná to vyzní divně, ale já už v současné době nikomu dezinformace nevyvracím. Snažím se lidem naslouchat, zjistit čemu a proč věří, zajímám se o jejich obavy. Když na někoho naléháte, snáz se uzavře a není s ním k hnutí. Vést dialog mi proto přijde mnohem účinnější než neustálé argumentování. Vždyt´ jsme jen lidi.


Barbora Dvořáková
Barbora Dvořáková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Zajímají mě domácí témata. Zejména například duševní zdraví, vzdělávání a jiné oblasti, která se výrazně dotýkají naší generace.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.