Do Černobylu se na místo tragédie vrací turisté. Největší hrůzu jsem cítil v nemocnici, říká cestovatel Čáp

Jaký to byl pocit přijet po letech na místo takové tragédie?
Atmosféra tady byla samozřejmě depresivní. Věděl jsem sice, že tu došlo k jaderné havárii, nicméně opravdu jsem nevěděl, co přesně tu uvidím a co mě vlastně čeká. Obavy z neznámého jsem cítil i mezi ostatními návštěvníky, kteří na sebe ze strachu z ozáření navlékali roušky a napjatě se rozhlíželi, co výbuch před 31 lety způsobil.

Dostal jste se až k černobylské elektrárně?
Byl jsem velmi blízko vybuchlého reaktoru číslo 4, který je dnes přikryt obrovským betonovým sarkofágem, který má zamezit další kontaminaci prostředí. Právě tady v roce 1986 bez jakýchkoliv ochranných pomůcek zasahovali hasiči, kteří museli plnit rozkazy, ačkoli věděli, že jdou možná na smrt. Vidět místo obřích hrdinských činů se mě silně dotklo. Nebýt tak rychlého zásahu, mohlo tehdy dojít ke skutečné explozi celé elektrárny a velká část Evropy by byla dodnes neobyvatelná. Zaujal mě i památník hasičům v městečku Černobyl znázorňující muže, kteří k nehodě přijeli jako první a o pár hodin později v důsledku ozáření zemřeli.

Lidé zde nechali úplně všechno.

Dva kilometry vzdálené město Pripjat´ zasáhl radioaktivní mrak nejvíce. Jak to tam dnes vypadá?
Je to pustina. Náletové dřeviny rostou mezi chodníky a do ulic se občas zatoulají vlci a lišky. Veškeré budovy od škol po velká nákupní centra tu chátrají. Po tragédii bylo totiž město kvapem opuštěno a lidé zde nechali úplně všechno. Ve školách ještě leží sešity i dětské hračky. Když jsem se procházel rozkradenými byty, myslel jsem na všechny ty lidi, kteří dnes kvůli ozáření trpí různými typy rakoviny. Myslel jsem i na to, že už se nejspíš nikdy nepodívají na místo, kde vyrůstali.

Pracujete ve zdravotnictví. Určitě jste se byl také podívat v Pripjat´ské nemocnici.
Prohlídka tohoto areálu pro mě byla asi nejsilnějším zážitkem. Dokázal jsem si představit, jak tam záchranáři vozili umírající lidi, kterým nakonec nikdo nedokázal pomoci. Pro mě jako pro člověka, který se v nemocničním prostředí pohybuje, to byla opravdu smutná, až hrůzná představa. Opuštěná lůžka na chodbách i dokumentace pacientů poházené na zemi mi navíc napovídaly, v jakém spěchu byla nemocnice evakuována. Ve sklepě ještě stále leží radioaktivní oblečení hasičů, kteří u místa nehody zasahovali.

Žijí dnes lidé v okolí Černobylu?
Do okrajových oblastí uzavřené černobylské zóny, která sahá do vzdálenosti 30 km od místa nehody, se někteří pamětníci pomalu vrací. Okolí Pripjati je ale stále silně zamořené, ačkoli město samotné bylo dekontaminováno. Ukrajinský státní úřad pro černobylskou zónu už dokonce připravuje plány na demolici. Trochu jiná situace je pak v Černobylu, kam každý den míří desítky pracovníků elektrárny. Zaměstnanci a specialisté zde dohlíží na sarkofág a pohyb osob v zóně.

Zdravotní riziko z ozáření tam nehrozí.

Jsou ke vstupu do zóny nutná nějaká speciální bezpečnostní opatření?
Turisté musejí projíždět checkpointy u vstupu do zóny i do některých areálů. Neustále jsou kontrolovány pasy a při odjezdech se měří úroveň radiace, kterou osoba podstoupila. Prohlídka je možná pouze s průvodcem, který u sebe musí mít po celou dobu dozimetr, který zaznamenává úroveň okamžité i celkové radiace. Žádné speciální obleky nebo rukavice jsem ale mít nemusel. Je ale povinné mít dlouhé kalhoty, tričko s dlouhým rukávem a uzavřenou obuv, aby byl co nejvíce zakryt povrch kůže, takže v sandálech bych se tam asi nedostal. 

Neměl jste strach z ozáření?
Radiace se v okolí Černobylu pohybuje na úrovni jako například při několikahodinovém letu letadlem, nebo při běžném lékařském rentgenu. Zdravotní riziko z ozáření tam tedy nehrozí. Přehnané mi přišlo, že někteří lidé po prohlídce vyhazovali své oblečení ze strachu z kontaminace. Větší hrozbu přitom představují spíše rozpadající se budovy, které mají být v následujících několika letech srovnané se zemí. Většina prostor už je totiž v takovém havarijním stavu, že se můžou kdykoliv zřítit a pro turisty se tak stávají mnohem více nebezpečnějšími, než přetrvávající radiace.

• Čáp
• Černobyl
• jaderná havárie
• ozáření
• Pripjat´
• Radiace
• temná turistika
• Ukrajina

Eliška Neradová

Jsem studentkou druhého ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Studuji zaměření Autorská žurnalistika. V Generaci20 jsem už druhý semestr a občas mě to i baví. Kromě psaní moc ráda čtu a jím.

Další články autora