Covid komplikuje studium i jeho ukončení. Praktická část odborných prací se od stolu napsat nedá
Studentka produkce na Vyšší odborné škole publicistiky Šárka Dragounová (21) si přípravu své závěrečné práce přestavovala úplně jinak. V rámci absolventské práce měla vytvořit výstavu výtvarníka Martina Krajewskiho. „Celou práci budu mít nakonec teoretickou, takhle jsme se dohodli s mým vedoucím. V závěru uvedu, že se kvůli koronaviru výstava nemohla uskutečnit,” vysvětluje Dragounová. Varianta, že by výstavu udělala interaktivně bez přítomnosti diváků se jí zdála dobrá, ale není si jistá, že by to nyní časově zvládla připravit.
I studentka Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Natálie Caklová (23) musí kvůli koronaviru improvizovat. „K praktické části jsem měla domluvené rozhovory, které se měly uskutečnit před Vánoci, ale kvůli covidu jsme se neměli kde sejít,” popisuje svůj problém Caklová, která psala práci na téma Náklady inkluzivního vzdělávání. Prozatím tedy rozhovory posunula a pokud to jinak nepůjde, udělá je distančně přes Skype. „Horší to ale bude u starších lidí, kteří tolik neovládají internet a v takovém případě budu muset najít úplně jiné respondenty,” dodává.
Kdo dřív přišel, ten má nyní výhodu
Jsou ale i ti, kterým koronavirus nijak zásadně přípravu odborné práce nenarušil. Studentka politologie na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně Kristýna Zajícová (21) si stihla všechny potřebné knihy připravit a většinu respondentů sehnat předem, ještě před platností nejrůznějších omezení pohybu a setkávání. „Pokud potřebuji ještě nějakou odbornou literaturu, najdu si ji na stránkách Národní digitální knihovny, kam mám jako studentka přístup,” vysvětluje.
Právě díky digitalizaci je psaní teoretických částí svých prací pro mnoho studentů v současné době lehčí než příprava té praktické. Ale ani tuto přípravu nebylo radno podcenit: kdo si včas nepůjčil příslušnou literaturu, měl později kvůli zavřeným knihovnám smůlu. „Nestihl jsem si půjčit všechny knihy, které k diplomové práci potřebuji. Některé z nich nemohu najít ani v digitální podobě, proto musím pracovat s tím, co mám k dispozici a ideální to není,” vypráví student filosofické fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Řehák (25).
Výdejní okénka mnozí ocenili
Většina škol se s koronavirovou situací vypořádala rychle a knihy a další studijní materiály začaly nabízet elektronicky nebo přes výdejní okénka, dokud to bylo možné. „Studentům pomohlo dočasné otevření digitálních knihoven, ve kterých ve velké míře najdou digitalizovaná skripta a učebnice českých nakladatelů,” říká vedoucí ústřední knihovny ČVUT Helena Kováříková.
Ne pro všechny jsou ale knihy v digitální podobě tou nejlepší volbou. „Raději mám klasické knihy, lépe se z nich čte a sbírají informace,” popisuje studentka Caklová, pro kterou je práce s nimi mnohem přehlednější. Totéž potvrzují i studentky Zajícová a Dragounová, i když jsou rády, že v dnešní době fungují knihovny alespoň v digitální podobě.
