Čím závažnější sexuální trestný čin, tím menší trest
Sazba za sexuální trestné činy se v České republice pohybuje v širokém rozmezí: od šesti měsíců do 18 let. Ve většina případů se ale soud rozhodne pro nižší trest; i pod spodní hranicí. Podle údajů z roku 2022 odejde polovina pachatelů obviněných ze znásilnění jen s podmínkou. Statistiky jsou ale zkreslené: většina obětí tyto trestné činy vůbec neohlásí.
Jako nezletilá byla Adéla sexuálně zneužívaná mužem ve středním věku, který se vydával za fotografa. „Nechtěla jsem čin nahlašovat, protože jsem se bála čelit tlaku okolí. Chtěla jsem jen zapomenout,” popisuje dívka, která si nepřeje zveřejnit své celé jméno. Na policii čin ohlásila se zpožděním až její matka, která si všimla, že s dcerou není něco v pořádku. Odstartovala tím vyšetřování, soudní proces se pak táhl dlouhá léta. Během něj si musela Adéla projít několika testy, posudky i nepříjemnými výpověďmi. Okolnosti ji donutily vyhledat odbornou pomoc u terapeutky, k níž dochází dodnes.
Rozsudku se dočkala až po necelých pěti letech. Pachateli hrozilo až deset let, odsouzen byl pouze na tři. „Za tu psychickou újmu, kterou si pravděpodobně ponesu do konce života, je to málo,” komentuje to Adéla. Její případ dobře ilustruje, že tresty za znásilnění a domácí násilí jsou v naprosté většině případů ukládány ve spodní polovině trestní sazby. Někdy dokonce pod její dolní hranicí. Poukazuje na to výzkum z února 2023 socioložek z Masarykovy univerzity Petry Havlíkové a Ivy Šmídové. Analýzu, ve které zkoumaly 72 rozsudků v případech sexuálního a domácího násilí, vypracovaly pro centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí proFem.
V českém trestním zákoníku je znásilnění definováno jako pohlavní styk, ke kterému byla obět´ donucena násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy. Pod definici však nespadá sexuální styk bez výslovného souhlasu, jako to má v trestním právu například Belgie či Německo. „Změna by určitě měla smysl pro oběti, rozšířil by se tím i počet pachatelů,” popisuje právník Jan Fišer z advokátní kanceláře Vyskočil a Krošlák. Dodává, že k tomu je nutná politická vůle. V současné době Ministerstvo spravedlnosti připravuje návrh na novou úpravu trestních činů týkajících se sexuálního násilí. V červnu ho chce prodiskutovalo v Poslanecké sněmovně. „Nicméně si myslím, že je to otázka maximálně pěti let, než se definice změní,” věří Fišer.
Nejen kvůli zastaralé definici se spousta obětí ani neodhodlá trestný čin nahlásit. „Pár let zpátky mě kolega v práci znásilnil,” popisuje žena, která chce zůstat anonymní. Jak říká, čin neohlásila, protože se obávala, že by soudní proces více ublížil jí, než pachateli. „Kdybych měla stoprocentní jistotu, že bude potrestán, tak bych se tehdy rozhodla určitě jinak,” popisuje. I po několika letech se jí o události špatně mluví a nedokáže si představit, jaký stres by cítila, kdyby čin tehdy ohlásila. Děsila se také vlivu okolí, které by ji možná odsoudilo. Běžně se obětem předhazuje, že měly v krvi alkohol a že za znásilnění si vlastně mohly samy. „Běžně slýchávám názor, že obět´ měla krátkou sukni a může si za to sama,” podotýká.
Ředitelka organizace proFem Jitka Poláková popisuje, že výše zmíněná analýza pracuje také s genderovými stereotypy, obviňování obětí, zlehčování a normalizace násilí. „Ukazuje se, že jde o stále přítomnou a znepokojivou praxi řady soudů, která se promítá nejen do toho, jak je obět´ v průběhu trestního řízení vykreslována a že je sekundárně viktimizována, ale která také ovlivňuje výši trestů a nadužívání mimořádného snížení trestů,” popisuje Poláková.
Podle garantky právních služeb proFem Veroniky Ježkové je potřeba zlepšit praxi rozhodování o sexuálním násilí: „Musíme se vyhnout nadužívání mimořádného snížení trestu, které je spojeno s bagatelizací trestné činnosti ze strany justičních orgánů.” Dodává, že by situaci zlepšila také lepší dlouhodobá preventivní a osvětová činnost, zaměřená na zvyšování povědomí o domácím a sexuálním násilí, jeho příčinách a dopadech na oběti.
V Česku dojde ročně ke 12 tisícům znásilnění
Pouze 5 % případů je podle odhadů ohlášeno
O změnu znění zákona nyní usiluje organizace Konsent a Amnesty International podpořené poslankyní Klárou Kocmanovou (Piráti)
Ministerstvo spravedlnosti připravuje návrh na novou právní úpravu trestních činů týkajících se sexuálního násilí, v červnu ho chce prodiskutovat v Poslanecké sněmovně
