Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Být dvacetiletou matkou v 21. století? Je to netradiční, ale ženy mají více energie

Před čtyřiceti lety bylo normální rodit ve dvaceti. V dnešní době to ale takto mladé matky nemají jednoduché. Většina jejich vrstevníků studuje a cestuje. Ony se ale starají o své děti a učí se, jak být dobrými rodiči.

Ještě v 80. letech bylo těhotenství ve dvaceti běžné. Holky měly maturitu nebo výuční list a na vysokou školu chodil jen malý počet studentů. Chvíli tedy pracovaly a přitom se s přítelem nebo manželem snažily o založení rodiny. V dnešní době se na vysokou školu přihlásí téměř stejný počet studentů jako byl maturantů. Děti plánují až po ukončení vysokoškolských studií, tedy kolem 26. roku života. Proto už nejsou dvacetileté maminky tak obvyklé. Výjimkou je třeba Jana Komárková (21), která otěhotněla v devatenácti letech. S přítelem chodila čtyři měsíce. „Ukončila jsem vysokou školu, protože mě nebavila a pracovala jsem. Cítila jsem, že bych chtěla mít dítě, proto jsme se o něj snažili. S přítelem jsem sice byla chvíli, ale rozuměli jsme si a věděla jsem, že se o mě postará,“ vysvětluje matka půlroční Rozárie Jana Komárková. Svatbu zatím s přítelem nepovažují za důležitou a plánují ji případně někdy v budoucnu.

Negativní reakce

Rodiče Komárkové tušili, že se o miminko pokouší a byli št´astní, že se to podařilo. Ostatní reakce okolí ale nebyly vždy tak pozitivní. „Těhotenství bylo šílené. Každý se mě vyptával, jestli nejsem moc mladá a jestli to vůbec chci. Negativních reakcí jsem se bohužel dočkala i od vzdálené rodiny, se kterou se od té doby nestýkám,“ popisuje Komárková. Jednadvacetiletá maminka si se svým přítelem pořídila byt a musela se rychle naučit starat o svou novou rodinu. Se vším jí ale pomohla její matka, která bydlí ve stejném městě. „Pár lidí mi řeklo, že jsem si zničila život a zkrátila mládí. Před otěhotněním bych mluvila asi jinak, ale s miminkem mi došlo, že si život nejvíce užívám po boku své rodiny,“ říká Komárková. Cestovat plánuje i se svou dcerou a přítelem, v dnešní době to podle ní není problém skloubit. Má ale pocit, že ve svém věku má na dceru energii, kterou by už třeba po třicítce mít nemusela.

Podobně to vidí i Adéla Vinterová (21), jejímuž synovi Alexovi je pět měsíců. „Až budou holky mého věku mít děti, moje už bude samostatné a já jim budu moci poradit a pomoci, budu zkušená,“ upřesňuje Vinterová. S přítelem, se kterým byla tři měsíce, se domluvila, že vysadí antikoncepci, a dítě buď přijde, nebo ne. Přišlo nakonec velmi záhy. Vinterová se proto odstěhovala se svým přítelem do bytu v domě jeho rodičů, kteří jí hodně pomáhají. Vypadla ale z kolektivu svých kamarádů. „Kamarádi studují nebo pracují a než by za mnou přijeli, tak jde malej spát, takže se moc nevidíme. Jsme ale v kontaktu alespoň přes telefon,“ říká Vinterová. Věří, že až syn povyroste, tak se s přáteli zase uvidí častěji.

Mnoho dívek jejího věku si ale nedokáže představit, že by už byly matkami. „Dítě bych ještě nechtěla. Studuji a poté chci získat praxi. Můj přítel také studuje, takže by mě a dítě ani finančně nezabezpečil,“ říká například studentka Lucie Prokešová (21).

Finanční náročnost

Mít dítě ve dvaceti není lehké především z finanční stránky. „Dostala jsem mateřský příspěvek, protože jsem měla úspěšně ukončené studium s maturitou a na mateřskou jsem nastupovala ze zaměstnání. Tam za mě platili nemocenské pojištění,“ popisuje Komárková. Pokud by se ale stala rodičem, aniž by za ní zaměstnavatel platil nemocenské pojištění, měla by nárok pouze na rodičovský příspěvek, tedy 220 tisíc korun čerpaných po dobu tří let. „Mateřskou jsem pobírala deset tisíc po dobu šesti měsíců. Takže kdyby přítel nevydělával, bylo by to složitější. Čím je dítě starší, tím je finančně náročnější. Navíc nás občas podporují i naše rodiče penězi v podobě dárků,“ říká s vděkem Komárková.

Obě maminky také zvažují, že by si studium na vysoké škole ještě dodělaly. „Vystudovala jsem gymnázium, a tak nemám žádnou specializaci. Vzdělání je důležité, a tak jsem letos poslala přihlášku na vysokou školu na dálkové studium. Chci využít toho, že jsem ještě ve věku studenta,“ říká Komárková. Stejně jako Vinterová věří, že péči o dítě s učením skloubí, pokud jí s hlídáním pomohou rodiče nebo přítel.


Dáša Šamanová
Dáša Šamanová
Třetím rokem studuji Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze a již čtvrtý semestr působím v Generaci 20. Tentokrát už na tom, pro mě zatím nejnáročnějším, postu, a to jako šéfredaktroka. I když je náročný, baví mě ze všeho nejvíc. Každým dnem totiž posouvá hranici mých nervů, ale i schopností jednat a editovat články mladších spolužáků, o krok dál. Pocházím z malé jihočeské vesnice, kam se ráda vracím a k životu potřebuji přírodu, cestování a smích.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.