Bude pravopis nebinární? Jazyková revoluce se zatím nekoná
V březnu tohoto roku upoutal pozornost médií článek, který vyšel na webu Refresher.cz. Píše se v něm o herecké hvězdě Belle Ramsey, která se identifikuje jako nebinární osoba, tedy někdo, jehož identita není výlučně mužská ani ženská. Zároveň Bella sama neřeší, jakými zájmeny ji lidé nazývají. Autorka textu proto označuje představitelku Ellie ze seriálu The Last of Us neutrálními zájmeny a u sloves místo tvrdého a měkkého i používá koncovku x.
To například znamená, že se ve slovech řekli či řekly nahradí koncovka prostředkem „x“ a následně vzniká neobvyklý výraz řeklx. Článek vyvolal rozruch poté, co ho lidé začali sdílet na Twitteru (dnešním X). Část lidí novou koncovku vnímala paradoxně jako projev dehonestace vůči nebinárním osobám, jimž je přirozenější o sobě mluvit v množném čísle.
Portál Refresher vysvětluje, že koncovku x použili redaktoři už dříve při rozhovoru s jinou nebinární osobou a nešlo podle nich tedy o nijak přelomovou inovaci. „Vycházeli jsme z formy už zažité v komunitě těchto osob,“ říká redaktorka Refresheru Alena Julie Novotná. V redakci prý vnímali pouze jazyk a komunikaci, na niž jsou tyto osoby ve svých skupinách zvyklé. „Ve způsobu jejich komunikace je vidět velká rozmanitost, jak se dá k jazyku přistupovat,“ dodává.
Důležitá je ohleduplnost a respekt
Redakční tým zkoušel vymyslet různé alternativy, které by v textu vypadaly graficky dobře a zároveň by se bez potíží četly. Označení „x“ redaktoři považovali za nejjednodušší variantu. Nejedná se podle nich o nijak speciální znak, jakým by byla například hvězdička. Hodí se tak do titulku a současně zapadá do textu. Čtenář si za něj navíc může doplnit koncovku dle vlastní potřeby.
Podle Novotné se redakce Refresheru neřídí pravidly genderově citlivého jazyka pouze proto, aby se jejich články dobře četly. „Hraje roli i to, jak se lidé cítí a co jim sedí. Není to tak, že si ostatní lidé vymýšlejí, jak se bude psát o nebinárních,“ prohlašuje a dodává, že důležitá je hlavně ohleduplnost a respekt.
V Refresheru se prý redaktoři obecně snaží o jazyk zdůrazňující rovnost. Aby muže a ženy souhrnně neoznačovali mužským rodem, používají kromě zmíněných koncovek i hromadná slova. Například pojmy jako studenti a studentky nahrazují neutrálním výrazem „studentstvo“. Přesto Novotná tvrdí, že se žádná jazyková revoluce nekoná. „Dnešní češtinu ovlivňují mladí lidé, a je samozřejmé, že se bude nadále proměňovat,“ dodává.
Zastánci starého jazyka si nepřejí změny
Větší zájem o genderově neutrální vyjadřování by mohl do budoucna umožnit nebinárním lidem, aby byli ve společnosti více viditelní a respektovaní. Podobný náhled na věc sdílí s redakcí Refresheru jazykovědec Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci. „Mnozí nebinární lidé považují tradiční způsob vyjadřování za neautentický vůči jejich osobě,“ vysvětluje.
Mnohým lidem naopak vadí, že se takto mění jazyk, na který jsou zvyklí, a obecně se brání proti genderově férovému vyjadřování. Společnost podle Kolka vnímá rodově neutrální označení mužů a žen jako dostatečně spravedlivé pro všechny. „Lidé nevidí důvod, proč by se měl někdo identifikovat jinak a mít svůj vlastní způsob označování,“ dodává.
Některá slova vzbuzovala kontroverze i v minulosti, a dnes už se nad nimi nikdo nepozastaví. Kolek uvádí jako příklad slovo ministryně, o němž se v minulém století diskutovalo. Tehdy zaznívaly dotazy, jak ženy s touto funkcí pojmenovat. Mezi návrhy bylo třeba ministry, ministryně nebo paní ministr. Stejně tak se řešila vůbec samotná tvorba a užívání ženských názvů povolání. Aby se udržela jazyková a komunikační korektnost, získaly ženy časem svoje vlastní označení pracovních pozic.
Podle jazykovědce Kolka je klíčovou otázkou, do jaké míry budou mluvčí češtiny cítit potřebu vyjadřovat pestrost genderových identit a vyjadřovat se k nim zdvořile a s úctou: „V oblasti nebinárního vyjadřování je čeština spíše na začátku, takže se teprve uvidí, jakým směrem se bude její vývoj ubírat.“