Babiš i Zeman spolu doteď vycházeli. Konflikty ale přijdou, shodují se politologové
Chci být pokornější a méně arogantní, řekl Miloš Zeman (73) ve svém proslovu při příležitosti znovuzvolení prezidenta České republiky. Jeho další kroky ale budou podle politologa Jana Němce navazovat na předešlé funkční období: „Lidé kolem pana prezidenta, zahraniční politika i styl, jakým pracuje, se podle mého nezmění. Není důvod. Ve věcech, co dělá, má svůj zájem i zájem svých sponzorů a podporovatelů,“ říká.
Zajímavé podle Němce bude pozorovat vývoj situace mezi prezidentem a premiérem v demisi Andrejem Babišem. Jejich dosavadní podporování vnímá politolog jako čistě rozumové spojenectví. Zeman například přijel Babiše osobně podpořit do Poslanecké sněmovny, když se hlasovalo o důvěře při prvním pokusu o sestavení vlády. Teď dostal vítěz sněmovních voleb druhou šanci.
Prezident mohl naopak těmito kroky získat na svou stranu při prezidentských volbách některé příznivce hnutí ANO, ve kterém je Babiš lídrem. S Němcovým názorem souhlasí i politoložka Vladimíra Dvořáková: „Do teď to bylo velmi pragmatické spojení. Jenže hra bude jiná, než byla doposud,“ podotýká.
Konflikty by mohly v následujících měsících nastat například kvůli Zemanovým častým diplomatickým cestám na Východ. „Když to tak nazvu, oba jsou alfa samci, jsou to lídři, jejich politické směřování je ale rozdílné. Ten střet musí přijít. Andrej Babiš kouká mnohem více do EU a na Západ. Nechce být vnímaný jako někdo pročínský a proruský. Navíc má v Evropské unii i své obchodní zájmy,“ vysvětluje Němec.
Politicky zkušený má přednost
Volby navíc podle Němce opět ukázaly, že lidé chtějí do čela své země někoho, kdo v politickém rybníčku umí plavat. Zeman začínal v 90. letech jako předseda ČSSD, poté se stal i předsedou Poslanecké sněmovny a v roce 1998 českým premiérem. Ani jeho předchůdci Václavu Klausovi, který byl do čela státu volen ještě nepřímo Parlamentem České republiky, zkušenosti z politického prostředí nechyběly. Spoluzaložil stranu ODS a byl jejím prvním předsedou či předsedou dolní komory parlamentu. „Česká společnost evidentně chce, aby byl prezidentem někdo, kdo předtím měl nějakou silnou politickou funkci. Tito lidé nám tu vládnou dál, ale jako prezidenti. A i když jsme mezi kandidáty mohli volit například vědce nebo umělce, oba s dobrým renomé, tak to bylo bez šance,“ dodává Němec.
Podle Dvořákové mají prezidenti s politickou minulostí tendence zasahovat do premiérského úřadu. Podobně to vnímá právě u bývalého prezidenta Václava Klause i současné hlavy státu Miloše Zemana. „Drahoš tuhle ,politickou chloubu‘ neměl, mohl fungovat odlišně, jinak uchopit prezidentský post. Zeman to ale neudělá,“ tvrdí Dvořáková.
ČSSD znovu na vrchol
Podle politoložky Zeman silně tíhne k úloze věnovat se zahraniční agendě více, než je na reprezentativní úrovni prezidenta ČR nutné. At´ už zněla slova kritiků o jeho zahraničních cestách s důrazem na Rusko a Čínu jakkoli, Zemanovo vítězství dává jasně najevo, že takové kroky jeho voličům nevadí. V tomto ohledu by však mohlo dojít k dalším střetům. Pokud by se ministrem zahraničí stal Martin Stropnický, narazí Zeman podle Němce na dalšího člověka, kterého myšlenka kvetoucího byznysu u ruských sousedů příliš neláká.
Na domácí scéně na sebe pozornost nejvíce strhává snaha Andreje Babiše o sestavení nové vlády na druhý pokus. Momentálně je ve hře buď menšinová vláda strany ANO s podporou SPD, či KSČM. Druhou možností je koalice ANO s ČSSD za podpory KSČM. „Pokud by Babiš sestavoval vládu se sociální demokracií, dá se očekávat, že tam budou nějací lidé, které navrhne Zeman,“ myslí si Dvořáková. V historii ČSSD hrál Zeman důležitou roli, v roce 1998 dotáhl stranu jako její předseda k vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny.
I v současnosti má Zeman mezi členy strany významnou pozici. V únoru se například zúčastní sjezdu ČSSD v Hradci Králové, kam ho pozval úřadující šéf ČSSD Milan Chovanec. Ten vyjádřil podporu hlavě státu i v den sčítání hlasů při prezidentských volbách, kdy výsledky sledoval společně se Zemanem v salonku jeho volebního štábu.