Audioknihy šetří čas. Posluchačům ale občas unikne část příběhu
Většina lidí má audioknihy spojené hlavně se svým dětstvím a pohádkami. „Když jsem byla malá, mamka a děda mi často četli knihy a občas mi pouštěli pohádky i na kazetách a CD. Měla jsem ráda Hrubínovy pohádky nebo Harryho Pottera, kterého načetl Jiří Lábus,“ vzpomíná studentka Nikola Stupková (20). Také dodává, že poslouchání pohádek před spaním je pro ni jedna z nejkrásnějších vzpomínek na dětství a proto si audioknihy pustí občas i nyní.
Posluchači se v současné době nemusí spoléhat na CD nebo kazety, ale mohou si namluvené knihy stáhnout i do mobilu. „Vím, že lidé hodně hledají audioknihy na kanálu youtube, stahují si je z webových stránek nebo si je také kupují na CD,“ tvrdí Helena Říhová (20), která pracuje v knihkupectví.
Nahrávka nemá hodnotu knihy
Podle zprávy o českém knižním trhu se prodej audioknih meziročně zvedl přibližně o šestatřicet procent. Přesto mají pro mnoho lidí větší kouzlo tištěné knihy. „Nahrávka v mobilu nebo na CD pro mě nemá takovou hodnotu, jako když si koupím nebo půjčím knihy v knihovně. Pokud jsou starší a už opotřebované, vypráví samy svůj vlastní příběh a to mě na nich baví,“ říká finanční poradce Lukáš Toušek (23).
Najdou se i odpůrci, kteří audioknihy odmítají zejména kvůli tomu, že se musí více soustředit na děj a i tak se v něm občas ztrácí. „Audioknihy si občas rád poslechnu, když je čte dobrý vypravěč. Za tištěnou knihu bych je ale nevyměnil. Při poslechu se musím hodně soustředit, příběh si tolik nevychutnám a nevyužiji svou představivost jako při samotném čtení,“ dodává Toušek.
Poslech jako relaxace
Knihy ve zvukové podobě byly původně určeny nevidomým a slabozrakým lidem. Na rozdíl od dnešních knih, které namlouvá i více osob najednou, je dříve předčítala vždy jen jedna osoba a jejich podoba byla nezkrácená a bez úprav. V 70. letech minulého století se do aut začaly montovat kazetové přehrávače a poslouchání knih se tak rozšířilo. V současné době se zájem o namluvené knihy opět zvyšuje. Za minulý rok vyšlo 172 nových titulů, což je o polovinu více než v roce 2015, uvedl Svaz českých knihkupců a nakladatelů ve zprávě o českém knižním trhu.
Posluchači považují za výhodu u audioknih, že mohou dělat více věcí najednou. „Nahrané knihy jsem začala poslouchat hlavně kvůli cestování. Skvělé je, že se mi při poslechu nedělá špatně, jako když čtu tištěný text,“ tvrdí studentka Martina Macková (21). Někteří zase považují audioknihy za odpočinkovou činnost. „Myslím si, že poslouchání knih lidé berou jako relaxaci třeba při žehlení, uklízení nebo manuální práci. Já si je poslední dobou často pouštím před spaním, protože se jinak nedokážu na příběh soustředit,“ dodává Říhová.
V roce 2014 vznikla i v České republice Asociace vydavatelů audioknih podporující audioknihy a trh s nimi. Také pořádá vyhlašování cen Audiokniha roku. Absolutním vítězem za rok 2016 se stala kniha Spalovač mrtvol od spisovatele Ladislava Fukse, kterou načetl herec Lukáš Hlavica. I kvůli takovým aktivitám se povědomí o namluvených knihách mezi lidmi neustále zvyšuje.
