Arktida zažívá jaro v zimě. Neobvyklé klima může ovlivnit počasí v příštích měsících
Místo obvyklých −40 stupňů Celsia pod nulou bylo na severním pólu spíše jarní počasí. Přestože se slunce nad horizontem Arktidy objeví až těsně před jarní rovnodenností, zažilo letos Grónsko již 61 hodin bez mrazů. Nejseverněji položená meteostanice Cape Morris Jesup naměřila minulou neděli až šest stupňů nad nulou, což bylo více než v Londýně či Curychu.
Ačkoli nejde o rekordní výkyvy, vědci nad situací v posledních dnech kroutí hlavou. „Ano, i v letech 2011 a 2017 byly teploty na severu Grónska nad nulou, ale mnohem kratší dobu. Situace je odlišná v tom, že současná událost nemá známé historické srovnání co do rozsahu a délky trvání,“ vysvětluje klimatolog Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Viníkem je polární vír
Abnormální teplé ovzduší na severním pólu a mrazivé počasí v Evropě i Americe spolu úzce souvisí. Podle mnoha vědců má neobvyklé jevy na svědomí polární vír, tedy krouživé proudění studeného vzduchu vysoko ve stratosféře. Vír byl podle Ače zhruba před dvěma týdny narušen. Nelze však přesně říci, proč. Jedním z důvodů však může být právě rychlejší oteplování Arktidy.
Kvůli tomu se chladný sibiřský vzduch odklonil nad kontinenty. „Naopak teplý vzduch, obvykle jde o oceánský vzduch, má pak otevřené dveře a proudí do Arktidy,“ dodává Ač. K takovému teplotnímu kolísání docházelo podle statistik i v minulosti. Výkyvy však byly méně časté, výrazné a trvaly kratší dobu.
Zvedá se i průměrná teplota v celé Arktidě, která byla Ače v posledních dnech rekordní a co se týče trvání historicky nejdelší. „Význam situace spočívá v tom, že se v okolí severního Grónska nachází nejstarší plovoucí arktický led. Ten začal letos poměrně dost ustupovat. Nemáme záznamy, že by k těmto událostem docházelo v minulosti, nejméně od roku 1979, od kdy jsou satelitní údaje k dispozici,“ říká Ač. Například v Beringově moři roztála jen během několika dní třetina ledu.
Plyny na dně moře
Podle klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu může mít celá situace dopad na proudění vzduchu, a tak lze očekávat proměnlivé klimatické změny po celém světě. „Jaké projevy počasí to přinese, nelze zatím odhadovat. Může být extrémně teplo, vlhko nebo naopak sucho. Pravděpodobnost, že bude normální průměrné počasí, je hodně nízká,“ myslí si Tolasz. Současné studené klima by však Čechy v únoru nemělo zaskočit. Období, ve kterém se střídá sněžení s táním a mrznutím však může vytvořit ledový povrch, který komplikuje život nejen lidem, ale i zvířatům, pro které je těžší najít si potravu.
Více než zima na kontinentech přitahuje vědeckou pozornost právě situace na Arktidě. Kvůli rychlému oteplování Severního ledového oceánu se do ovzduší začíná dostávat metan a oxid uhličitý, které přispívají ke skleníkovému efektu. Doposud byly plyny uvězněny na mořském dně a jejich úniku do ovzduší bránil ledový pokryv na hladině. Ten však poslední dobou poměrně rychle ubývá. „A přijdou další překvapení – zrychlené tání půdy v okolí Arktidy a růst hladiny světových oceánů. Tyto události nejsou samy o sobě překvapující, ale může nás zaskočit rychlost, závažnost a jejich dopad na lidskou společnost,“ dodává Ač.
