Ani masakr v Las Vegas nezmění postoj Američanů ke zbraním. Jsou součástí jejich kultury
„Střelné zbraně berou obyvatelé USA jako součást své kultury. O to více je ale pravděpodobné, že se stane podobný útok jako byl ten v Las Vegas,“ říká redaktor zpravodajského serveru Aktuálně.cz Daniel Anýž. Na začátku října v Las Vegas Stephen Paddlock začal střílet z okna svého hotelového pokoje na diváky country koncertu, palbou zabil 58 lidí a téměř 500 dalších zranil. Největších takový útok v historii USA ale důvodem pro zákaz či větší regulaci držení zbraní nebude. Vlastnit pušky či jinou střelnou zbraň totiž lidem dovoluje přímo druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických.
Zavedou se minimální opatření
Podle Daniela Anýže se tím ale zvyšuje pravděpodobnost, že se v USA v budoucnu odehraje další podobná tragédie, jako ta v Las Vegas. S tím ale nesouhlasí ředitel konzervativního think-tanku, Občanského institutu, Roman Joch. „Nemyslím si, že hlavním důvodem pro takovéto násilí je legální dostupnost zbraní v USA. Jsou země, jako například Mexiko a Brazílie, kde je vlastnictví střelecké výzbroje přísněji omezené než v USA a vraždy jsou konané zbraněmi nelegálními,“ vysvětluje Joch.
Jako příklad uvádí teroristické útoky v Nice či Berlíně. V obou případech teroristé použili k útoku nákladní automobily. „Ani jeden z těchto činů, které patří k těm z nejvražednějším v Evropě, nebyl spáchán legálně vlastněnou zbraní. Zákaz či zpřísnění legislativy v této otázce by neměl na násilí žádný dopad,“ argumentuje Joch. Podle něj budou v USA zavedena dvě opatření. Vláda pravděpodobně zakáže prodej mechanismu, který umožňuje předělání zbraně z poloautomatické na samopal. Přesně tak si totiž lasvegaský střelec svou pušku upravil a rychlejší střelbou zabil mnohem více lidí. Druhým opatřením budou větší bezpečnostní kontroly na velkých shromážděních lidí, třeba právě koncertech. Policie bude provádět prohlídky jak účastníků akce, tak výškových budov v okolí akce, aby se v některém pokoji neskrýval další útočník.
Trump nepůjde proti voličům
Prezident USA Donald Trump zatím žádné podobné opatření nenařídil. Joch i Anýž jsou ale přesvědčeni, že žádné kroky v regulaci střelných zbraní ani nepodnikne. „Přestože v minulosti byl Trump pro zpřísnění držení zbraní, v loňské prezidentské kampani vystupoval jako jeden z největších zastánců střelecké výzbroje ze všech republikánských kandidátů,“ vysvětluje Anýž. Joch dodává, že mezi Trumpovými příznivci jsou často právě držitelé palných zbraní. Prezident tedy nepodpoří zákon, kterým by mohl ztratit přízeň svých voličů.
Útoky, jako ten lasvegasský, jsou zároveň i důvodem, proč si obyvatelé USA zbraně pořizují. Podle průzkumů, které průběžně dělá výzkumná instituce Pew Research Center, se motivace vlastnictví střelné výzbroje změnila. V roce 1999 mělo 49% Američanů pušky kvůli honům a jen čtvrtina na sebeobranu. O čtrnáct let později se údaje obrátily – 48% dotázaných vlastníků v roce 2013 uvedlo jako hlavní důvod sebeochranu a jen 32 % lov. „Když se výzkumníci zeptají, jestli by se měly v USA zpřísnit zbraňové zákony, většina lidí obvykle odpoví ano. Jenže když se pak ale objeví nějaký konkrétní návrh na regulaci počtu zbraní, lidé jsou jasně proti,“ říká Anýž. Dodává, že celoplošný zákaz nepřipadá v americkém případě v úvahu. Majitelé zbraní jsou podle něj mocnou politickou silou.
V minulosti se již stalo, že regulace střelných zbraní měla za následek drtivé prohry stran, které zákon prosadily. V roce 1994 Kongres schválil tzv. federální zákon o útočných zbraních, který zakazoval výrobu 19 typů pistolí, většinou poloautomatických pušek. O dva měsíce později Demokratická strana, která nařízení prosadila, ve volbách zažila jednu z nejtěžších proher ve své historii. Američtí politici proto v otázce střelných zbraní postupují velice opatrně.
