Afrika prožívá fotbalové šílenství
V těchto dnech je v Gabonu a Rovníkové Guiney v plném proudu Africký pohár národů — mistrovství černého kontinentu v kopané. Světadíl se zahalil do barev národních týmů a vytváří naprosto neskutečnou atmosféru na stadionech. Celý zápas je slyšet hlasité, zuřivé povzbuzování, rytmická hudba a vuvuzely. To jsou rohy, které byly dříve z hliníkového plechu, pomocí nichž se dříve svolávali lidé. Nyní se tato trubka, která je již vyráběna z plastu používá spíše na tribunách. Tón, který při fouknutí vydává, se přirovnává ke slonímu troubení.
Letos je mistrovství o to výjimečnější, že se koná naposledy v sudý rok. To znamená, že se další ročník uskuteční už v roce 2013. Pořadatelemměla být původně Libye, jenže kvůli nestálé situaci v zemi přesunula Konfederace afrického fotbalu turnaj do Jihoafrické republiky, kde se konalo už MS 2010.
Rozdíly jsou převážně v taktice
Výkon hráčů většiny afrických mužstev je založen na běhavosti, na atletickém pojetí. „Hodně velkou vadou je ale taktika,“ vysvětluje Jan Homolka, který Africký pohár komentuje proEurosport a dodává: „Myslím si, že se v našich životech nedočkáme titulu mistra světa pro africký celek. Taktická vyspělost týmů z tohoto kontinentu je prostě velmi špatná.“ I kvůli nedodržování strategie hry jsou některá mužstva vedena evropskými trenéry.
Dalším velkým problémem, který „černý“ fotbal má, je osoba hájící branku. Na starém kontinentu se celky mohou opřít osvého gólmana. V Africe je to ale jinak. „Brankářům chybí odhad. Je zajímavé, že sever světadílu má dlouhodobě lepší gólmany než zbytek,“ míní expert Eurosportu. Určitě si nemyslí, že brankář není ve hře důležitý, bohužel s ním však trenéři neumějí pracovat.
Individualismus bývá na škodu
Hráč se řítí na branku soupeře, má šanci, že vstřelí gól, a tak zakončuje sám. Sice má lépe postaveného spoluhráče, který by měl téměř stoprocentní „tutovku“, ale Afričan raději zkusí zakončit sám. „V krizových momentech zkrátka nehrají často týmově. Chtějí to rozhodnout sami,“ dodává Jan Homolka. Nedá se říci, že by evropští hráči někdy také raději „nesežrali“ míč, než by přihráli, ale častěji se snaží přihrávkou najít spoluhráče.
Velkým favoritem letošního afrického šampionátu je Pobřeží slonoviny, jehož jediné prvenství je spojené s rokem 1992. Nejúspěšnějším mužstvem jsou Egypt´ané, kterým se povedlo vyhrát již sedmkrát — naposledy v roce 2010. „Kdyby vyhrál někdo jiný než Pobřeží slonoviny, bral bych to jako velké překvapení,“ prozrazuje svůj tip na vítěze Jan Homolka. Který celek se nakonec stane fotbalovým králem černého kontinentu se dozvíme až 12. února.