Zadejte hledaný název
Chystané zrušení televizních a rozhlasových poplatků nenechalo v klidu ani mladou generaci. Zdroj: Adéla Černá

Studenti stojí za veřejnoprávními médii. Vadí jim způsob i načasování

Se zrušením poplatků za média veřejné služby nesouhlasí různé studentské iniciativy. Organizují protesty a stávky. K těm je vedou obavy o nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a nesouhlas s tím, jakým způsobem byl návrh na změnu jejich financování přijat.

Chystané zrušení televizních a rozhlasových poplatků nenechalo v klidu ani mladou generaci. Na mnoha zejména vysokých školách se proto studenti pustili do akce. „Převedení financování přímo pod státní rozpočet vnímáme jako nebezpečný krok. Takto nastavený systém je totiž snadno zranitelný a podmanitelný politickou mocí, a to bez ohledu na to, kdo je ve vládě,“ sděluje Adam Kadeřávek, mluvčí iniciativy studentů Českého vysokého učení technického a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vstávej, techniko!

Studentům se nelíbil především způsob, jakým byl návrh schválen. „Když jsme viděli předřazení hlasování a jeho projednávání v brzkých ranních hodinách, bylo jasné, že se z politické debaty vytrácí řádná diskuse a odborná reflexe,“ popisuje Kadeřávek.

Další iniciativa nazvaná Studenti za média! vznikla v Ostravě. „V Praze, v Brně a v mnoha dalších městech se po událostech ze soboty 24. října začali shromažďovat lidé a různé organizace začaly svolávat demonstrace. V Ostravě se ale vůbec nic nedělo. To by přece nešlo, aby tak velké město zůstalo zticha!“ popisuje začátky tohoto projektu jeho členka Tereza Škrípková.

Z původně místní výzvy se nakonec stala celorepubliková iniciativa. „Myslím si, že nikdo z nás nečekal, že se do ní zapojí střední školy a univerzity napříč celou republikou,“ říká Škrípková.

Nikdo není dokonalý

Mladí lidé nepovažují vysílání a procesy u médií veřejné služby za bezchybné. „Rozhodně si nemyslíme, že by Česká televize a  Český rozhlas fungovaly dokonale. Diskuse o modernizaci, efektivitě nebo formátu jsou na místě. O těchto věcech je ale třeba vést řádnou odbornou debatu beze spěchu,“ uvádí Kadeřávek.

Případné nedostatky se podle něj dají vyřešit i jiným způsobem než zrušením poplatků. „Nechceme dělat laické audity nebo hodnotit konkrétní tváře a pořady, od toho jsou jiné platformy a mediální rady. Mezi často zmiňovaná témata patří transparentní hospodaření. To se ale v dnešních dnech řeší v souvislosti s rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na veřejnoprávní média,“ dodává Kadeřávek.

Inspirace ze severu

Diskutovaná je možnost takzvané skandinávské cesty, tedy několika z různých modelů, při kterém jsou média placena ze státního rozpočtu. To navrhuje i česká vláda. „Netvrdíme, že by podobný model nemohl fungovat i u nás. Primární problém vidíme v tom, že nemáme žádnou zákonem definovanou záchrannou brzdu,“ vysvětluje Škrípková.

V Norsku jde především o ochranu redakční nezávislosti, ve Finsku o zákonem nastavené financování a třeba v Dánsku o víceleté dohody o tom, jak a kolik peněz do médií putuje.

Boj za nezávislá média pokračuje

Zástupci zmíněných iniciativ požadují okamžité stažení návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Dále chtějí odstoupení ministra kultury Oty Klempíře. Dokud nebudou jejich požadavky splněny, budou pokračovat v protestních aktivitách. O jejich konání informují především na svých sociálních sítích. Velká akce se konala například v úterý 10. listopadu, kdy se studenti sešli na náměstí Republiky. A mnozí se připojili také k demonstraci, kterou pořádala nezisková organizace Milion chvilek. Ta proběhla na Letné v neděli 15. listopadu.


Kateřina Trávníčková
Kateřina Trávníčková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Pravidelně píšu pro Pražské školy a příležitostně také pro Deník N. Ve volném čase se věnuji své fence Rozince, kultuře a badmintonu.
Další články autora