Zadejte hledaný název
Rady České televize a Českého rozhlasu mají zásadní vliv na fungování obou veřejnoprávních médií. Zdroj: Profimedia

Politické rozhodnutí, nebo možný vliv? Radní se na financování médií neshodnou

O vedení České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) rozhodují mediální rady, jejichž členy volí politici. Letos do nich přibyli i zástupci mladší a střední generace, kteří získali vliv na fungování obou institucí. V době, kdy Sněmovna projednává návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se však názory radních na financování obou médií rozcházejí. Zatímco jedni upozorňují na riziko politického vlivu, druzí v samotném rušení poplatků hrozbu nevidí.

Ještě nedávno moderovala osmatřicetiletá Lucie Plíšková podcast premiéra Andreje Babiše Sorry, jako! V červnu už ale usedla do Rady České televize. S politikem spolupracoval také o devět let mladší moderátor a influencer Jakub Jíra, který natáčel podcast s předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou. Poslanci ho v říjnu zvolili do Rady Českého rozhlasu. Oba tak získali možnost podílet se na kontrole veřejnoprávních médií i na volbě jejich generálních ředitelů. Zatímco Plíšková se k plánovaným změnám financování vyjádřila, Jíra na otázky ani přes opakované výzvy neodpověděl.

Moc radních má své hranice

Rada ČT má osmnáct členů, rozhlasová devět. Dvě třetiny volí Sněmovna, třetinu Senát. Obě rady jmenují a odvolávají generální ředitele, schvalují rozpočty a kontrolují, jak média nakládají s penězi. „Radní samostatně toho ovlivnit moc nemůže, jen program a agendu jednání. Vždy ale rozhoduje rada jako celek,“ vysvětluje pravomoci orgánu dvaapadesátiletý Petr Brozda z Rady ČT. Diváci a posluchači se na něj a kolegy také mohou obracet se stížnostmi.

Radní sice nesmějí zasahovat do tvorby jednotlivých pořadů, mohou ale s vedením televize diskutovat o jejím dalším směřování. Například o tom, jak oslovit mladé diváky. Plíšková vidí prostor ve využívání sociálních sítí a rozvoji projektu iReportér, kam mohou diváci posílat vlastní záběry. Navrhuje také doporučování pořadů na míru pomocí umělé inteligence. „Je klíčové umět reagovat na technologický skok,“ vysvětluje Plíšková.

O mladé diváky se zajímá také sedmačtyřicetiletá Barbora Procházková, která je v Radě ČT už tři roky. „Téměř na každém jednání se ptám generálního ředitele Hynka Chudárka a ředitele obsahu Milana Fridricha, co přesně pro náctileté Česká televize nabízí.“ Podle Procházkové se navíc v posledním roce podařilo navýšit rozpočet na digitální služby, díky čemuž má televize více prostředků na projekty určené především pro online prostředí.

Poplatky nejsou jen otázkou peněz

Radní sice schvalují rozpočty obou médií, o způsobu jejich financování ale rozhoduje Parlament. Domácnosti nyní platí 150 korun měsíčně za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas. Vládní koalice chce povinné poplatky zrušit. Obě instituce by podle původního návrhu dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, premiér Andrej Babiš ale mezitím připustil i jinou variantu rozdělení peněz.

„Způsob financování veřejnoprávních médií považuji za navýsost politické rozhodnutí,“ uvádí Plíšková. Podle ní žádný z možných modelů automaticky neohrožuje nezávislost médií, která stojí především na rozhodnutích a přístupu jejich vedení i samotných novinářů. Obavy ze samotného konce poplatků nesdílí ani Brozda. „Zrušení televizních a rozhlasových poplatků nepovažuji za nebezpečí pro veřejnoprávní média.“ Oba radní však upozorňují na důležitost důkladné diskuse o případných změnách.

Jitka Adamčíková z Rady ČRo naopak upozorňuje na riziko politického vlivu. „Nejde jen o to, kolik peněz Český rozhlas dostane, ale také o to, kdo a za jakých podmínek o těchto penězích rozhoduje,“ upozorňuje osmačtyřicetiletá Adamčíková. Přechod na financování přímo ze státního rozpočtu podle ní může zvýšit riziko politického tlaku, protože veřejnoprávní média by se dostala do přímějšího vztahu s politiky, o jejichž činnosti mají nezávisle informovat.

O případné změně financování ČT a ČRo rozhodne Parlament, nikoli mediální rady. Jejich členové však budou i nadále dohlížet na hospodaření a fungování obou institucí.

 


Natálie Brabcová
Natálie Brabcová
Studuji žurnalistiku na Vyšší odborné škole publicistiky a zároveň pracuji jako SEO redaktorka v redakci iDNES.cz. Nejraději píšu o tématech, která rezonují mezi mladými lidmi, od aktuálních trendů na sociálních sítích až po společenské otázky, o kterých se právě diskutuje. Svět sociálních sítí znám i z druhé strany. Kromě psaní se věnuji správě Instagramu a TikToku pro firmy a soukromé klienty. Když zrovna nesedím u počítače, trénuji amatérský box nebo cestuji. Mezi mé největší zážitky patří projížďky na motorce po Thajsku a Filipínách.
Další články autora