Zadejte hledaný název
František Talíř (vlevo) a Matěj Gregor (vpravo) představují protichůdné názory na koncesionářské poplatky. Zdroj: Profimedia

Poslanci Gregor a Talíř se na budoucnosti ČT a ČRo neshodnou

To, jak je debata o zrušení koncesionářských poplatků vyostřená a názory neslučitelné, dokazuje dvojrozhovor Generace20 s poslancem a předsedou Výboru pro média a kulturu Františkem Talířem (KDU-ČSL) a poslancem Matějem Gregorem (Motoristé). 

Společnou řeč obě strany názorového spektra u financování veřejnoprávních médií hledají jen těžko. „Pro veřejnoprávní média znamená změna financování okamžitou úsporu tři sta milionů korun, protože tolik nás dneska stojí vybírání poplatků,“ tvrdí vládní poslanec zvolený za Motoristy Matěj Gregor.

Argumentuje složitou administrativou spojenou s výběrem poplatků a povinností firem a domácností registrovat se k platbě. Nyní by prý peníze jednoduše chodily České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) na účet od státu. „Účet pro koncesionářské poplatky by ale zůstal zachován,“ podotýká Gregor s tím, že lidé by nadále mohli koncesionářské poplatky platit, ovšem už jen dobrovolně. „Budeme to řešit v druhém čtení pozměňovacími návrhy,“ doplňuje. 

Peníze versus útok na demokracii 

Pro opozičního poslance Františka Talíře však změna přináší pro média a jejich nezávislost zásadní hrozby a otevírá prostor pro přímý politický tlak vlády na vedení a redaktory veřejnoprávních médií. „Tato média jsou klíčovým nástrojem, hlavně v dnešní době, kdy se šíří řada dezinformací. Na veřejnoprávní média se dá spolehnout. Informace jsou zde vždy ověřené a drží se v nich novinářská etika za všech okolností,“ je přesvědčen Talíř.

Krok státnímu financování vnímá i jako útok na demokracii: „Je signifikantní, že všichni, kdo mají nějaké autoritářské tendence, si berou na mušku jako první právě veřejnoprávní média.“

Naopak Gregor jako jediné úskalí vnímá nový výdaj šest až osm miliard korun, který zatíží státní rozpočet. „Česká televize nás bude stát nějaké peníze, které do jejího financování budeme dávat. Na druhé straně to lidé zaplatí ze svých daní. Tyto peníze ale stejně platili ze své peněženky koncesionářskými poplatky,“ vysvětluje Gregor. Podle něj se nejedná o zásadní změnu ani z pohledu občanů, ani veřejnoprávních médií. 

Opozice s návrhem nesouhlasí, záměr na převedení financování veřejnoprávních médií pod stát kritizuje už od počátku. „My odmítáme tento návrh z principu a na tom se nic nemění,“ zdůrazňuje Talíř. „Oto Klempíř (ministr kultury, pozn. red.) říká, že lidem jde hlavně o peníze,“ říká Talíř. „Tady ale opravdu nejde o peníze, ale o princip,“ shrnuje.

Nezávislost jako zásadní téma

Opozice by ve vztahu k plánované změně financování ráda od vlády slyšela odpovědi na řadu otázek. „Vy, vládo, máte plná ústa, slov o nezávislosti veřejnoprávních médií. Ale proč pro to nic neděláte? Proč mluvíte o západních modelech, ale jdete cestou Slovenska? Proč odmítáte nějaké garance a pojistky, například tu ústavní?“ ptá se Talíř a konstatuje, že na své otázky odpovědi nedostal. 

Vládní poslanec Gregor odmítá, že by nezávislost veřejnoprávních médií byla chystanou změnou jakkoli narušena. „Kdybychom dneska chtěli televizi i rozhlas za současného stavu ‚poškodit‘, nebo připravit o nějaké peníze a tedy i nějakou nezávislost, mohli bychom taky otevřít zákon o České televizi a dát návrh: v zákoně o České televizi měníme částku dvě stě korun na částku dvacet korun a najednou by České televizi místo sedmi miliard přišlo třeba sedm set milionů,“ říká Gregor. Nezávislost podle něj má garantovat samo vedení veřejnoprávních mediích a příslušné mediální rady. „Z mého pohledu se na způsobu fungování médií nic nemění, a ani zásahy politiků se jakkoliv nezvyšují,“ říká Gregor.

Možný dopad na regiony

František Talíř se obává i o osud regionálních stanic a redakcí, které jsou podle něj klíčové zejména při mimořádných událostech „Jakmile je nějaká krize, lidé automaticky zapínají rozhlas nebo televizi a očekávají relevantní informace,“ říká Talíř.

Očekávané snížení rozpočtů se ale podle něj odrazí právě na škrtech v regionech. „Mám zkušenost z povodní před dvěma lety, kdy jsem byl součástí krizového štábu Jihočeského kraje. Nemít tam silné redakce jak televize, tak rozhlasu, nebyli bychom schopní doručovat informace.“ I v tom je podle Talíře nezastupitelná úloha nezávislých médií veřejné služby.


Kateřina Stajnerová
Kateřina Stajnerová
Zajímají mě příběhy kolem sebe, které můžu přetavit do dobrého článku nebo rozhovoru. Novinařina je pro mě nové pole plné překvapení. Baví mě i příběhy v knihách, kdy můžu vypnout a užívat si snění. Miluju kočky, podzim a dobré pití.
Další články autora