Současná krize donutila Čechy přemýšlet nad penězi. Založte si spořící účet, radí ekonom
Některým nynější situace hrála do karet. Koordinátorka studií na vysoké škole Unicorn Iva Nováková (23) se na jaře rozhodla, že si konečně založí stavební spoření, aby ušetřila z výplaty. „Mám první práci na celý úvazek, a i když mi peníze nijak závratně nepřebývají, říkala jsem si, že bude lepší si odkládat. Dávám si bokem měsíčně asi dva tisíce, záleží, jaké výdaje mám,“ popisuje Nováková.
Kromě stavebního spoření má Nováková navíc od osmnácti let i spořící účet, kam si odkládá peníze třeba na dovolenou. „Jako student jsem dlouhodobé šetření tolik neřešila. Od doby, co bydlím sama, už si na něj dávám větší pozor,“ říká Nováková. Zároveň uznává, že i stávající situace ji donutila se nad spořením zamyslet. „Říkala jsem si: ‚Hele je tady koronakrize, někdo přišel o práci a lidi můžou mít problém zaplatit běžné věci jako nájem. To by se ti stát nemělo.‘ Uvědomila jsem si, že bych si měla dělat i nějakou zásobu na později,“ dodává.
Lidé by si měli ukládat finance průběžně
Spoření vnímají pozitivně i mnozí odborníci. Podle Petra Musila (43) z katedry ekonomických studií na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě je ale ale dobré šetřit průběžně, nejen v době krize. „Domácnost by měla mít rezervu minimálně ve výši tří měsíčních výdajů. Aby, kdyby členové ztratili práci, dokázali ufinancovat její chod ze svých úspor,“ vysvětluje Musil. Právě proto doporučuje založit si v době koronavirové krize spořící účet. „Mít peníze doma je hloupost. Člověk je může ztratit, někdo ho vykrade, požírá mu je inflace. Na spořícím účtu jsou finance v bezpečí. Navíc na současné poměry nese relativně slušný úrok a zároveň do něj mohou lidé kdykoliv sáhnout bez sankce,“ vysvětluje Musil.
Ten si zároveň myslí, že v podzimní vlně epidemie mají Češi obecně tendence víc šetřit. „Už mohli vyčerpat nějaké své rezervy, ekonomický dopad po druhé vlně navíc bude možná horší. Vláda už třeba nebude tolik podporovat pracovní místa, takže se zvýší nezaměstnanost. Lidé budou omezovat své útraty,“ vysvětluje Musil. Také průzkumu ING Bank z července 2020, který zkoumal ekonomické reakce českých domácností po jarní zkušeností s krizí, potvrzuje, že se někteří lidé rozhodli uskromnit už tehdy. Jednadvacet procent dotázaných uvedlo, že o svých výdajích chtějí více uvažovat.
Mnozí během pandemie nakupovali víc
Jiní přesto především během první vlny epidemie utratili víc peněz, než za běžných okolností. Průzkum ING Bank ukazuje, že to bylo 18 procent dotázaných. K jarním vyšším výdajům se přiznává i studentka Nikola Kverková (19). „Po ukončení prvního lockdownu jsem utrácela. Měla jsem abst´ák, že nemohu nikam jít a jsem jen zavřená doma, tak jsem nevěděla, kde mi hlava stojí. Objednávala jsem oblečení on-line jako šílená,“ popisuje Kverková. Protože pracuje v rodinné firmě, měla podle ní oporu, že o měsíční příjem nepřijde.
Právě finanční jistota je i podle ekonoma Musila jedním z faktorů, proč někteří lidé v krizi víc nakupují. Další okolností ale podle něj mohla být potřeba se zásobit nebo strach z nákazy, a to především během první vlny. Lidé proto mohli využívat možnosti nakupovat on-line. To ostatně potvrzuje i analýza Českého statistického úřadu, podle které v dubnu letošního roku meziročně vzrostly tržby internetového a zásilkového prodeje o 47,5 procenta. Podobný trend přetrvával i v květnu a červnu.
Šetřit za každou cenu nemusí být ideální
Kverková si podle svých slov uvědomuje, že rozhazovat peníze bylo zbytečné a nyní se proto snaží spořit. „Lituji toho, že jsem tolik utrácela. K čemu je mi tuna oblečení, když ho nemám kam nosit, škoda peněz,“ míní Kverková. Podle svých slov se jí nyní za dva měsíce podařilo našetřit slušnou částku, za kterou by po skončení druhého lockdownu ráda jela s přítelem třeba na dovolenou. Má navíc v plánu založit si i spořící účet. „Nejdřív jsem si myslela, že tam na peníze nemohu třeba pět let sáhnout, takže jsem si částku vždy raději vybrala a dala do obálky. Teď si ho ale založím,“ říká. Podle studie České bankovní asociace ze srpna 2020 třináct procent dotázaných uvedlo, že si po jarní koronavirové zkušenosti začnou pravidelně spořit.
Náhlé spoření však nemusí být v době krize vždy pravým řešením. Podle ekonoma Musila jsou Češi obecně spíš „šetřílkové“. Nenadálé utnutí výdajů ale podle něj může vyústit v problém z makroekonomického hlediska. „Když někdo jede na doraz a najednou přijde krize, velká část domácností se vyděsí a začne výrazně šetřit, což situaci ještě víc prohloubí. Pokud totiž lidé neutrácejí, budou jiní méně vyrábět a zaměstnavatelé propouštět. Je to začarovaný kruh,“ popisuje Musil.
