Navzdory koronaviru se startupům v Česku daří. Jejich zakladatelé se ale musí více přizpůsobit
Zakladatel startupu Matěj Palko (33) se do svého projektu pustil v březnu letošního roku. Koronavirové období vnímal spíše jako příležitost než překážku. Jeho startup u-odborníka.cz, který propojuje odborníky a specialisty s veřejností, se totiž zaměřuje na online služby. „Náš projekt je stále ve vývoji. Služby na internetu momentálně zažívají velký boom, takže si myslím, že jdeme tím správným směrem,“ říká Palko. Právě v odvětví služeb, technologií a e-commerce je startupů nejvíce. Tyto sektory navíc spolu s herním průmyslem, doručovacími službami a softwarovými společnostmi postihla koronavirové krize nejméně.
I navzdory pandemii se lidé nebojí začínat podnikání v různých oborech. „Nemyslím si, že je nyní riskantnější pouštět se do vlastního podnikání. Nikdy s jistotou nevíte, jestli to vyjde. V době pandemie akorát musíte sledovat, co se na trhu děje, jak lidé mění své požadavky a je dobré se jim přizpůsobit,“ vysvětluje byznysová mentorka Margareta Křížová (55) a dodává, že právě dnešní doba láká mladé lidi k podnikání. Kvůli aktuální koronavirové situaci budou muset vzít osud do vlastních rukou a snažit se o sebe finančně postarat.
Zakladatelé firmu nefinancují ze svého
Při rozhodování, jestli se do podnikání pustit či nikoliv, je důležité nenechat se odradit okolím. Své zkušenosti s tím má i Palko, který se nečekaně setkal s negativními reakcemi ze strany nejbližších. „Rodina a přátelé měli o mém rozhodnutí pochybnosti. Nejvíce proti byli ti žijící v zajetém komfortu,“ popisuje Palko. Naopak pozitivních reakcí se mu dostávalo od lidí, kteří už s podnikáním zkušenosti měli.
Zakladatelé startupů si na rozjezd podnikání často půjčují peníze od rodiny nebo přátel. Nové projekty lze ale financovat i pomocí kapitálových fondů, soukromých investorů či crowdfundingu. Existují také platformy, které startupistům pomáhají s rozvojem jejich společnosti. Nabízejí rady ohledně mentoringu až po networking, díky kterému mohou začínající podnikatelé najít potenciální obchodní partnery či investory. „Jako byznysový mentor radím lidem jak podnikání rozjet, podle čeho nastavit cenu produktů, služeb a kde je nabízet. Pomáhám jim i s byznys plánem, ve kterém například radím, jak dostat firmu na trh a s kým by na projektu mohli spolupracovat,“ popisuje Křížová.
Podnikání není pro každého
Jak vyplývá z průzkumu České spořitelny, uspět v byznysu není tak jednoduché: 23 procent společností ukončí svou činnost, protože si zakladatelé do týmu nenašli ty správné lidi, nebo je neumí vést. Téměř třetina z nich pak nemá dostatek financí na další rozvoj firmy. „Můj startup ztroskotal, protože se mnou nechtěl spolupracovat žádný zkušenější programátor. Měl jsem vymyšlenou aplikaci, potřebný kapitál, ale nebyl jsem schopný sestavit tým. Znamenalo to hodně práce, která stále nepřinášela žádané výsledky, což mě demotivovalo,“ přiznává obchodní zástupce Radek Matějček (25), který chtěl založit zábavnou aplikaci s nejrůznějšími sportovními výzvami, v nichž by se uživatelé předháněli.
Podle Křížové je v takových chvílích důležité si nestěžovat a nehledat důvod, proč něco nejde. „Podnikání samozřejmě není pro každého. Znám lidi naprosto spokojené s prací v korporátu a vím i o lidech, kteří by do velké firmy nikdy nešli. Na druhou stranu někteří pro větší společnost pracovali několik let a teď chtějí být svým vlastním pánem,“ říká Křížová a dodává, že si každý musí najít to, co mu bude nejvíce vyhovovat.
