Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky
Koronavirová krize zasáhla hodně podniků

Mladý podnikatel Nguyen: Mým největším úspěchem bude naprostá důvěra v zaměstnance

David Nguyen (23) již od malička věděl, že chce podnikat. Před třemi lety se v jeho hlavě zrodil nápad založit si vlastní vietnamskou restauraci. I přes pandemickou situaci se svého snu letos v zimě dočkal a od té doby šéfuje vlastnímu podniku v centru Pardubic.


Co vás přivedlo k nápadu založit si vlastní restauraci?
V létě 2018 jsem se ucházel o místo v ČSOB, to ale nevyšlo. Vůbec jsem nevěděl, co budu dělat dál. Švagrová tenkrát uvařila Bún bò Nam Bộ, vietnamské jídlo, které jsem ještě neznal. Výrazná chut´ mi zůstala v hlavě, proto jsem pokrm často vařil doma, nebo pro kamarády. Začal jsem se o vaření více zajímat a v tu chvíli mi došlo, že v Pardubicích ještě není žádná vyloženě vietnamská restaurace. A nápad byl na světě. 

Kdy a jak jste začal nápad realizovat?
Do konce roku 2019 jsem pořád jen pracoval a šetřil peníze, abych mohl odletět do Vietnamu, kde jsem strávil rok. Tam jsem chodil do kuchařské školy. Naučil jsem se základy místní kuchyně a používat tradiční koření. Výhodou pro mě bylo, že mám ve Vietnamu spoustu známých, kteří vlastní hospody. Hezkou tradicí je, že restaurace je většinou rodinná. Každá se pak zaměřuje pouze na jeden pokrm, který je ovšem excelentní. Takových rodin tam znám několik, u každé z nich jsem se hodně naučil. Když jsem se vrátil, našel jsem prostor v centru Pardubic a začal s přípravami. 


,,Když věci děláte poprvé, uděláte spoustu chyb.“


Jak jste byl schopný podnik v době pandemie financovat?
Ze začátku jsem na zakládání restaurace nebyl sám. Kamarádovi se můj nápad líbil a restauraci jsme se rozhodli otevřít jako společníci. Měl ale v plánu spoustu dalších projektů a na restauraci by mu už nezbyl čas, proto se naše cesty později rozdělily. Oba jsme měli dost našetřeno. Navíc přišla velká finanční podpora od mých rodičů. U nás je tahle pomoc samozřejmostí, nedá se ani brát jako půjčka. Do začátku jsme dali 70 procent částky, kterou jsme potřebovali na vybavení, zbytek se při provozu bez problému doplácí. 

V plánu jste měl restauraci otevřít v září 2020, nakonec jste otevřel až v lednu 2021. Co způsobilo zpoždění? 
Když něco děláte poprvé, najdete ve svém plánu spoustu chyb. U nás tou největší bylo, že jsme si věci neuměli časově naplánovat. Velkým problémem byla třeba kuchyň. Všechny spotřebiče jsme už měli, ale neměli jsme vymalováno. Potom jsme zjistili, že v restauraci je potřeba předělat elektřinu. Takových brzd se sešla spousta. I po otevření jsme naráželi na nedostatky, které jsme postupem času vylepšili. Například jsme na zahrádku dokoupili deštníky, které jsme původně neměli.

Během pandemie spousta restaurací musela zavřít, nebál jste se otevřít v této době?
I když situace nebyla a stále není jednoduchá, upřímně jsem to vždy bral pozitivně. Mojí restauraci pomalejší rozjezd spíše pomohl. Nedovedu si představit, že bychom od začátku fungovali v plném provozu. Takto jsme měli čas si zvyknout na vše nové. Začali jsme s výdejem jídel s sebou. Postupně přidali rozvoz, zahrádku, později jsme mohli otevřít i vnitřní prostory. 

Kde jste sehnal zaměstnance, když je v této době enormní odliv číšníků/číšnic?
Na úplném začátku jsem tady byl jen já, můj společník a přes obědy nám pomáhala rodinná známá. Kuchař je můj strýc. Vždycky jsme to zvládli. Teď zaměstnávám kamarády, kteří sice nejsou z oboru, ale věřím, že se všechno dá časem naučit. Nepotřebuji špičkového číšníka, za důležitější pokládám spolehlivost a pracovitost.  

,,Spousta lidem to přišlo hloupé a můj nápad se mi snažili rozmluvit.“


Jak to ze začátku bylo s návštěvníky?
S návštěvníky problém nebyl. Jsem komunikativní a mám spoustu známých, že budu otevírat restauraci se za tři roky plánování mezi lidi dostalo. Chodili mi sem známí a lidé na jejich doporučení. Navíc je naše restaurace přímo v centru, což nám taky určitě hodně pomohlo. 

Měl jste někdy pocit, že se váš sen nesplní, nebo že od svého plánu odstoupíte?
Když jsem cestoval a učil se, nebyl jsem si jistý ničím. Přišla koronavirová krize a hodně jsem o svém plánu pochyboval. Navíc jsem si vždy stál za tím, že v mé restauraci budu vařit jen pár jídel, kterým se budu hodně věnovat, jak je to ve Vietnamu tradicí. Spoustě lidem můj nápad přišel hloupý, snažili se mi ho rozmluvit. Naštěstí jsem se plánu pořád držel, to se mi vyplatilo. 

Co máte v plánu do budoucna?
Mým největším úspěchem by v budoucnu bylo najít takový personál, kterému bych mohl věřit a svůj podnik jim svěřit. A věděl, že je o něj dobře postaráno. 


Natálie Chocholoušová
Studentka druhého ročníku, která miluje společnost dobrých lidí a víno.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.