Když vás místo profíka stříhají děti

Kadeřnictví Toni & Guy během akce, Zdroj: Lucie Slováková

Po úspěšných premiérách v různých městech celého světa (New York, Londýn, Oslo, Toronto, Los Angeles…) se projekt „Nechte se stříhat dětmi“ dostává i do Prahy. Jeho pořadatelé, lidé ze skupiny Mammalian Diving Reflex z Toronta ve spolupráci s pražskou organizací Motus, na jeden víkend převrátili společenské role a otestovali tak víru dospělých v děti.

Kadeřnictví Toni & Guy v Dlouhé ulici v Praze nehledáme příliš dlouho. Už z dálky jsou vidět balónky, které zdobí vchod do kadeřnického salónu, a po ulici před vchodem pobíhají děti. Když přicházíme blíž, všímáme si dospělých s pestrobarevnými pruhy ve vlasech. Je tedy jasné, že jsme na místě.

„Nechte se od nás ostříhat,“ lákají nás děti, když procházíme kolem a podávají nám letáčky. Každé z nich má na sobě bílé tričko s názvem akce a jmenovku. Aktuální zima a mlha dětem vůbec nevadí. Nevnímají ji, přestože některé z nich nejsou zrovna teple oblečené.

Salón pod vedením dětí

Vstupujeme do kadeřnictví, kde vládne naprostý chaos. Děti se překřikují, běhají z jednoho místa na druhé a dospělí tomu všemu s úsměvem přihlížejí. Dnes tu totiž nejsou jako pořadatelé, a tak si mohou celou akci náležitě užívat.

Děti ze 4. a 5. tříd ZŠ Brána jazyků ve Vojtěšské ulici v Praze, které se rozhodly na akci podílet, se své úlohy zhostily s nadšením a braly ji naprosto vážně. Roli kadeřníků se kupodivu rozhodli vyzkoušet nejen dívky, ale také chlapci, kteří tvoří téměř polovinu dětského osazenstva v kadeřnictví. Přistupujeme k recepci a oznamujeme svůj příchod. Přestože jsme se na ostříhání objednali dopředu, děti nás ve svém seznamu marně hledají.

Obracíme se tedy skutečnou recepční salónu, stojící opodál. „Ne ne, mě se na nic neptejte, dnes vedou kadeřnictví děti,“ odpovídá s úsměvem, ale přesto se naklání nad seznam zákazníků a snaží se v hledání pomoct. Bezvýsledně. „Pokud je někde volný stůl, děti vás určitě rády ostříhají,“ navrhuje. Děti však už mezitím odvádí mého kolegu Jakuba Jandíka do kadeřnického křesla a připravují ho na stříhání.

„Když jsem vešel dovnitř a koukal na seznam přihlášených, ani mě tolik nezajímalo to, že nás ve skutečnosti nikdo nezapsal, ale spíš dětská povaha všeho, co se tam dělo,“ sděluje počáteční dojmy Jakub. Dodává, že za normálních okolností by se recepční rychle koukla do seznamu, jestli tam je opravdu zapsán a šla by na věc. „Děti tam zmateně, ale roztomile, rychle listovaly sešitem plným malůvek a kaněk,“ usmívá se.

Navlhčit vlasy a jde se na to

Redaktor Generace 20 před zásahem malých kadeřnic, Zdroj: Lucie Slováková

Dívky se jmenovkami Kiki a Zuzka, se chvíli dohadují, která z nich se tentokrát ujme stříhání, a poté nám nabízejí kakao. Kolega Jakub nejprve odmítne, ale pak se rozhodne akci vyzkoušet se vším všudy, a tak přikyvuje. Následuje otázka: „A chcete do něj marshmallowny?“

V tu chvíli si opět plně uvědomujeme, že jsme mezi dětmi. V jiném kadeřnictví by nám totiž kakao se sladkými gumovými bonbony jen těžko nabídli. „Obvykle když vám někdo nabídne kakao, tak čekáte, že vám prostě přinese kakao. A ne že se zeptá, jestli chcete samotnou nebo s marshmallowny,“ říká Jakub, ale hned dodává: „Abych nehaněl, tak kakao s marshmallowny je o třídu lepší než to obyčejné. A to beze srandy.“

Občerstvení je tedy naservírováno a Kiki se pouští do stříhání. „Cos to provedla? Takhle se to vůbec nedělá!“ komentuje rozladěně její práci Zuzka a my se začínáme děsit výsledku. Se zatajeným dechem sleduji roztřesené ručičky s nůžkami, jež neobratně stříhají konečky vlasů. „Až když jsem se usadil a začal trochu koukat kolem sebe, tak sem si všiml, že všechny nástroje, které jsou na mě použity jsou pravděpodobně ukradeny z vybavení Barbie a Kenna. Dětská glitterkovaná nádoba na vodu, nůžky s kulatou špičkou, barevné sponky…“ sděluje redaktor Generae 20.

Blesková práce malých kadeřnic

Dívky však stříhání příliš neprotahují. Během chvilky jsou s výsledkem hotové a na Jakubově hlavě naštěstí nejsou žádné výrazné změny poznat. Zato kolem nás prochází několik dalších zákazníku, jejichž vlasy hrají všemi barvami. Jsou mezi nimi nejen maminky dětí, ale k našemu údivu také středoškoláci a náhodní návštěvníci z ulice. Děti nás rychle uklidňují, že barvy jdou snadno smýt vodou a šamponem.

Dívky si své role kadeřnic užívaly, Zdroj: Lucie Slováková

„Ještě před konáním akce prošly děti krátkým kadeřnickým kurzem,“ řekla pro Generaci 20 Kamila Gailová z kadeřnictví Toni & Guy. Děti se učily stříhat přímo ve škole, kde si zkoušely sestřihy na umělých hlavách. „Akce se zatím daří, účast je opravdu vysoká. Zákazníci jsou nadšení a nikdo si ještě na nový sestřih nestěžoval,“ hodnotí stříhání Gailová.

Při odchodu z kadeřnictví míjíme dívky postávající na ulici u termosky s kakaem. Na otázku, zda by se podobné akce chtěly zúčastnit znovu, všechny nadšeně přikyvují. Jako úspěšnou hodnotí akci i redaktor Generace 20: „Zarazilo mě, jak moc to ty děti berou vážně. Ač je to možná utopická představa, tak kdyby všichni uvažovali jako ty děti, co se tam o nás staraly, tak by kvalita služeb mohla vypadat úplně jinak. Ty děti to bavilo. A už kvůli těm veselým obličejům bych tam přišel klidně znovu.“

Stejně spokojeně vypadají i všichni ostatní zákazníci. Podle Jakuba přišli dospělí děti spíš podpořit. Ale i tak v sobě museli najít odvahu, aby dali možnost dětem uchopit nůžky a symbolicky tak rozhodnout o současnosti a budoucnosti všech zákazníků.

Fotogalerie:

• děti
• kadeřnictví
• Publicistika
• Reportáž
• škola