Chci kariéru, dítě počká
Rozdíl mezi námi, současnou generací ve věku dvaceti let, která měla možnost vyrůstat v Česku v jakožto demokratickém státě, a mezi našimi rodiči, je propastný. Hned v několika ohledech. Aktuální pohled na vzdělání, kariéru a rodinu se značně liší od toho tehdejšího.
Naši rodiče vyrůstali v době komunismu, proto neměla velká část z nich přístup ke kvalitnímu vzdělání. Další nevýhodou byla minimální možnost vycestovat za hranice republiky. Nejspíš právě z toho důvodu se mladí lidé více soustředili na zakládání rodiny. Po studiu nastoupili do zaměstnání a založení rodiny bylo v tu chvíli naprosto přirozeným vývojem.
Studium a cestování na prvním místě
Dnes je situace naprosto rozdílná. Mladí studují, plánují svou budoucí kariéru a čas na rodinu přichází až po třicítce. Až pak si lidé uvědomí, že už mají věk na to, aby si pořídili první dítě. Když se rozhodnou si v tomto věku potomka pořídit, snadno se může stát, že z biologického hlediska to bude komplikované, v nejhorším případě úplně nemožné.
Čeho se dnešní mladí lidé tak obávají? Svatby, jakožto celoživotního závazku? Dítěte, jakožto obrovské zodpovědnosti? Dnes mají lidé tolik možností, co se týče výběru zaměstnání, cestování, trávení volného času… Mají pocit, že jim život nabízí na tohle všechno dostatek času. Hlavně na to, zažít toho co nejvíce, než se uvážou k partnerovi a rodině.
Pro spoustu našich vrstevníků je důležité vystřídat co nejvíce partnerů, podívat se do různých koutů světa a vybudovat si kariéru. Rodina tím pádem musí být odsunuta až na později nebo dokonce na neurčito.
Rodiče byli blázni
Když se zeptám někoho ze svých přátel, jaký má názor na založení rodiny, většinou se potkám s odpovědí, že naši rodiče byli blázni, když v našem věku vozili kočárek. Jsou toho názoru, že si rodiče pořádně neužili své mládí.
„Mimino? A co s ním budu jako dělat? Vždyt´ se pořádně nevyspím. Stačí pes, ten když štěká celou noc, tak jsem z toho ráno na prášky. A co kariéra? Jestli vůbec někdy dítě, tak určitě ne před třicítkou,“ říká Monika, studentka posledního ročníku pražské Právnické fakulty.Těžko můžeme najít řešení nebo někomu nutit svůj názor, ale je zvláštní, jak jsou někteří z nás mladých tolik jiní, než byli jejich rodiče.
Pokud to takhle půjde dál, lidé se odnaučí vážit si i jiných hodnot, než jsou peníze a kariéra. Sledovat první krůčky svého dítěte je určitě k nezaplacení, přesto to pro mladé lidi dneska postrádá jakoukoli hodnotu. Život se nedá naplánovat, může se naskytnout řada věcí, které člověku obrátí život naruby. Vysněná kariéra může být ze dne na den v troskách a v takovou chvíli je právě rodina tím, co nás učiní št´astnými. Tak aby nebylo na její vybudování pozdě.