Cestou k udržitelnému šatníku je pečlivě promyslet každý nákup
Dvacetiletá studentka publicistiky Michaela Neumanová se o efektivní skříň, která má smysluplný a kvalitní základ, snaží už delší dobu. „Myslím si, že jsem na dobré cestě, ale rozhodně ještě nejsem ve fázi efektivního šatníku,“ říká Neumanová a dodává, že se občas impulzivním nákupům nevyhne. „Někdy jdu jen z nudy do obchodu s oblečením a koupím si kousek, který je pro mě extravagantní. A to i s vědomím, že si ho vezmu na sebe maximálně třikrát,“ přiznává studentka. Takové nákupy se prý snaží co nejvíc eliminovat.
Vyvarování se impulzivnímu pořizování oblečení je podle stylistky Gabriely Zimové základem ke skutečně úspěšnému efektivnímu šatníku. Takovému, ve kterém člověk nehromadí nepromyšlené kousky, ale namísto toho si tvoří smysluplný a kvalitní základ, ze kterého je poté možné kombinovat outfity téměř donekonečna.Důležité je podle ní také vytřídit skříň, udělat si seznam věcí, které by to chtělodoplnit a následně se tímto seznamem řídit. „Koupím si raději jednu pořádnou věc a odpustím si tři, které za to nestojí. Nemá smysl utrácet za kompromisy, ale je lepší si počkat a koupit kousek, který mi bude stoprocentně vyhovovat,“ podotýká Zimová.
Udržitelné oblečení nemusí lézt do financí
Jedním ze způsobů, jak udržitelně nakupovat oblečení, jsou secondhandy. Pokud však člověk nákupům z druhé ruky neholduje, vždy je podle Zimové, která se dlouhodobě zabývá udržitelnou módou, lepší dávat přednost kvalitě před kvantitou. „Beru to tak, že je na svědomí každého z nás, nakolik spotřební život povede, kolik oblečení si koupí a vyhodí,“ říká stylistka. S jejím názorem souhlasí i redaktorka pro magazín Slow Femme, Pavla Wernerová. „Pokud si koupíme levné tričko z řetězce s rychlou módou, pravděpodobně ho nebudeme nosit tolikrát jako jiné kvalitnější kousky, protože se velmi brzy ošoupá,“ vyjadřuje se Wernerová ve svém článku o ekologické a zároveň ekonomické módě a dodává, že je ideální držet se pravidla cost per wear, tedy spočítat si, kolik stojí jedno nošení daného kousku oblečení.
Právě metodu cost per wear, na které lze jasně ukázat, že koupit dražší kousek se kolikrát vyplatí mnohem víc, aktivně používá i stylistka Zimová. „Díky této metodě si snadno spočítáte, kolik stálo jedno nošení vašeho kousku tím, že jeho cenu vydělíte celkovým počtem nošení,“ říká Zimová. Spočítat si cost per wear není vůbec těžké. Tričko za 200 korun, které si na sebe člověk vezme čtyřikrát, než bude vytahané a žmolkaté, vyjde na 50 korun za nošení, zatímco tričko za 1000 korun, které oblékne v roce padesátkrát, a nosí ho dál, už teď vychází pouze na 20 korun. „Všeobecnáneochota připlatit si za kvalitu velmi často není vůbec o penězích. Je podle mě lepší koupit dvě dražší a kvalitní trička, jejichž nákup si vzhledem k ceně opravdu promyslím, než za stejnou cenu deset nekvalitních triček,“ vyjadřuje se Zimová.
Důležité je věnovat pozornost složení
Snaha při sestavování udržitelného šatníku, tedy takového, který je plný kvalitních a promyšlených kousků oblečení, může přijít vniveč. A to pokud nakupující nevěnuje dostatečnou pozornost štítkům na oblečení. Ne vždy totiž platí, že co je drahé, musí být kvalitní. Proto je důležité všímat si dostatečné gramáže, materiálu a tomu, zda z kousku nevylézají nitě a nepárají se švy. „Koupila jsem si drahý značkový kabát v domnění, že si kupuji kvalitu. Když jsem se poté doma koukla na složení, nestačila jsem se divit, jak nekvalitní kabát je,“ říká dvacetiletá studentka Neumanová a dodává, že od této zkušenosti se na složení oblečení vždy pečlivě dívá, aby její snaha o udržitelný šatník nevyšla naprázdno.
